Katastrofický scénář: blesková válka mezi Ruskem a Ukrajinou

Ukrajinská armáda na Krymu je v obklíčení, přes brány základen násilně pronikají nažhavení proputinovští demonstranti s podporou ruských vojáků. Byly obsazeny první základny. Situace je krajně napjatá, Kyjev vyhlásil bojovou pohotovost. Stačí malý incident, aby propukl masakr. Jaké jsou možné scénáře nejbližších hodin, dnů a týdnů?

Ukrajinští vojáci se po týdnech krajního psychického vypětí - až na středeční incident, kdy zemřeli dva lidé - obdivuhodně drží. Vědí, že v případě pokusu o obranu by jejich osud byl zpečetěn. Proti sobě stojí zcela nesrovnatelné síly.

Kdyby došlo k boji, tedy pokud by propukla válka, Kreml by další vývoj jistě nenechal jen na neoznačených, byť elitně vycvičených vojácích, kteří zatím obsazují krymský poloostrov.

Nerovné síly Rusko vs. Ukrajina

Ruská armáda má v činné službě tři čtvrtě milionu vojáků, tedy více než šestinásobek lidí, které slouží v armádě ukrajinské. „Bojeschopných mužů má ale celá Ukrajina asi jen šest tisíc, její armáda je totiž ve velmi špatném stavu, nedávno dokonce byla na její podporu vyhlášena sbírka,“ upozorňuje vojenský analytik Lukáš Visingr.

Rusko vlastní patnáct tisíc tanků, Ukrajina disponuje pouze pětinou tohoto množství, většinou jde o starší stroje. Okamžitě do boje může vyjet sice „jen“ 2700 ruských tanků, ale i to je čtyřikrát více než na ukrajinské straně.

Putinova armáda se může pochlubit 1800 bojových letadel, Kyjev má devětkrát méně letounů, které jsou jednoznačně horších kvalit. Navíc důležitá letecká základna Belbek na Krymu nedávno přešla celá k Rusům a Ukrajina tak přišla o pětinu svých migů.

Ukrajinci záborem Krymu de facto ztratili své válečné námořnictvo, které je spolehlivě obklíčeno. Přitom jediné plavidlo schopné akce na širém moři je mimo hru, protože před časem vyrazilo v rámci mezinárodní protipirátské mise kamsi k břehům Afriky. A jediná zastaralá ponorka, kterou se mohou Ukrajinci „pochlubit“, byla spuštěna na vodu už v roce 1970.

„Jeden ruský křižník Moskva, operující v Černém moři, by si s celým ukrajinským námořnictvem poradil během jednoho odpoledne,“ míní Visingr.

Ideální tanková krajina

Celá válka o Krym by podle experta trvala maximálně několik dní. Pro Rusy je ale výhodnější počkat, až obklíčeným ukrajinským vojákům dojdou zásoby nebo se vzdají ještě dřív, protože tlak psychicky nevydrží.

Nejčernějším scénářem je pak případná invaze na východní Ukrajinu, kde podobně jako na Krymu převažuje rusky mluvící obyvatelstvo.

I tady by zřejmě řada velitelů přešla k Rusům. Pro obsazení území je na východě Ukrajiny ideální „tanková krajina“ - jedna velká rovina.

Důležité by bylo obsadit základny u tří klíčových měst: Doněcka, Charkova a Dněpropetrovska. Přičemž u toho posledního se nachází největší ukrajinská letecká základna.

Krymský nebo gruzínský scénář

Na východě Ukrajiny by se mohl – doufejme, že se tak nestane – odehrát buď krymský nebo gruzínský scénář.

V prvním případě by se iniciativy opět chopila údajná domobrana a v druhém sledu by dorazila regulérní ruská armáda.

Gruzínský scénář by znamenal vyprovokovat Ukrajince, aby zaútočili na Rusy jako první a Putin by tak získal důvod k invazi jako v případě Jižní Osetie v roce 2008.

„Jaký je nejpravděpodobnější scénář vývoje na Ukrajině? Ta situace je tak neprůhledná, složitá a proměnlivá, že nechci spekulovat, co je v této chvíli nepravděpodobnější,“ zdůrazňuje vojenský odborník.

Podle Visingra ale vůbec nejhorší variantou je důsledek, který může vyplynout z toho, že především Rusko, ale svou nečinností také USA a Británie nedodržely závazek vůči Ukrajině z roku 1994. Tehdy tyto tři státy v Budapešťském memorandu přislíbily garantovat hranice Ukrajiny výměnou za to, že se Kyjev vzdá jaderných zbraní. „Mnohé další země, které jaderné zbraně ještě nemají, si mohou říct, že když se dohody neplní, nebudou čekat na souhlas mezinárodního společenství a pořídí si jaderné zbraně na vlastní pěst. A to je vůbec nejhorší scénář celé ukrajinské krize.“