Válečnými veterány mají být i civilisté. Vysloužilci protestují

Nenosili uniformu a nikdy nevzali zbraň do ruky. Přesto by právo stát se válečnými veterány i se všemi benefity měli mít nově také civilisté. Počítá s tím zákon o válečných veteránech, který sněmovna pravděpodobně odhlasuje i přes protesty Československé obce legionářské a dalších organizací, sdružujících „vojenské“ vysloužilce.

Ministerstvo obrany v současnosti eviduje asi tisíc žijících veteránů z druhé světové války a okolo dvanácti tisíc bývalých vojáků, kteří byli nasazeni v Perském zálivu nebo prošli některou ze zahraničních misí třeba v bývalé Jugoslávii nebo Afghánistánu.

Seznam osob, které by mohly získat status válečného veterána a tím třeba finanční příspěvek na lázně nebo pravidelnou kvalitní lékařskou péči, se nejspíš brzy rozroste o civilní osoby.

Podle ministerstva obrany, které novelu zákona o válečných veteránech připravilo, mohou být i civilní zdravotnický personál, tlumočníci, pozorovatelé a jiní experti vystaveni stejnému riziku jako muži a ženy v uniformách.

„Bude proto nezbytné zabezpečit, aby rovněž těmto osobám bylo možno přiznat postavení veterána a poskytovat jim odpovídající péči, neboť i tyto osoby jsou výraznou měrou vystaveny nebezpečí ohrožení jejich života či zdraví,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě k předložené novele.

Veteránem i pracovník ambasády?

Podle Československé obce legionářské a dalších „veteránských“ organizací plán ministerstva obrany odporuje Konstitučnímu řádu Světové federace veteránů. Sdružení kritizují i dřívější změnu zákona, podle které se válečným veteránem mohou stát rovněž příslušníci třetího odboje.

„Válečným veteránem by se mohli stát třeba i lidi na ambasádě v Mali. To je fantasmagorie,“ řekl pro server ECHO24.cz Jaromír Mareček z předsednictva legionářské obce.

Dodal, že rozšiřování seznamu potenciálních veteránů jde proti jiným paragrafům novely, která naopak získání statusu válečný veterán zpřísňuje.

„Lze konstatovat, že současné znění je velmi benevolentní a podmínky pro získání statusu válečného veterána, které je či by mělo být velmi prestižním oceněním, jsou nastaveny velmi mírně. Důsledkem toho by mohlo být, že právě tato prestiž či morální hodnota statusu válečného veterána by s ohledem na enormní množství osob splňujících mírně nastavené podmínky pro vznik tohoto postavení mohla být zcela devalvována,“ uvedlo ministerstvo.

Třicet dní v misi bude málo

Novela proto počítá s tím, že pro získání statutu veterána už nebude stačit současných 30 dnů v místě ozbrojeného konfliktu nebo v mírové operaci.

„Nově bude nutný výkon služby nepřetržitě alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v zahraniční misi v místě ozbrojeného konfliktu nebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací, nebo po dobu alespoň 360 kalendářních dnů v jiných zahraničních misích, které se uskutečnily na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, které je Česká republika členem,“ uvedl pro ECHO24.cz mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

O vypuštění pasáže, rozšiřující válečné veterány o civilisty, usiluje poslanec Antonín Seďa z ČSSD, který se s argumenty legionářské obce ztotožňuje.

„Na jedné straně se ministerstvo obrany snaží o snížení počtu válečných veteránů a na straně druhé vytváří nové kategorie, které by pod tento status spadaly,“ uvedl Seďa.

Velkou naději na to, že by jeho pozměňovací návrh sněmovna přijala, si ovšem nedává. Za předlohu se totiž postavil i nový ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO. „Moc velkou naději na úspěch můj návrh nemá,“ řekl serveru ECHO24.cz poslanec Seďa.