Likvidace dopravců. ‚Minimální mzda ve Francii a Německu nás zničí‘
BOJ S DUMPINGEM NEBO NIČENÍ KONKURENCE?
České firmy, které podnikají v mezistátní dopravě, čeká v nejbližší době změna, která pro ně může být likvidační. Německo a Francie se totiž rozhodly zavést minimální mzdy a další opatření, která se budou týkat i českých řidičů. Autodopravcům se přitom můžou zvednout náklady i v řádech desítek milionů za rok. Kvůli zákonům by tak zvláště menší dopravci mohli do několika měsíců skončit. Obavy navíc panují také kolem toho, že pokud zákon Francii a Německu projde, strhne lavinu a zavádět ho budou i další země.
„Může to ovlivnit existenci naší firmy. Na té práci, kterou máme nasmlouvanou na několik let dopředu, bychom jednoznačně prodělávali. Považuji to za boj proti konkurenci a snahu vytlačit české dopravce z těchto zemí,“ uvedl pro server ECHO24.cz autodopravce z Jihlavy, který si nepřál být jmenován. Nepatří přitom k malých dopravcům, spíše středně velkým, provozuje asi 300 vozů.
Nejvíce ho přitom zasáhne zavedení minimální mzdy v Německu, kam směřuje podstatnou část své dopravy. Jen na mzdách pro řidiče jedoucí do Německa zaplatí firma ročně o přibližně 15 milionů více, do částky přitom nejsou započítány odvody za zaměstnance. Co se týče Francie, situace je podle dopravce horší s ohledem na další náklady, které se týkají přesčasů, placení ubytování a administrativy. „Jsou tu další náklady. Řidiči například nesmí spát v kabině, ačkoli je na to mají vybavené, ale musí mít zaplacený hotel,“ vysvětlil autodopravce.
Podobná situace čeká stovky dalších firem, pokud francouzský i německý zákon vejde v platnost. Situací se na podnět Hospodářské komory ČR zabýval sněmovní Hospodářský výbor, který se shodl na tom, že situace je znepokojující a bude apelovat na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby se situací zabýval.
Vysoké náklady a nepřiměřené požadavky
Francouzi a Němci chtějí zavést minimální mzdy pro řidiče z ciziny, pro něž jsou země cílovou zemí, jakožto prostředek boje se sociálním dumpingem. Německý zákon MiLoG naši sousedi zavedli už na začátku loňského roku. Prozatím je pozastaven, protože se jím zabývá Evropská unie. Francouzský zákon nazvaný Loi Macron by měl začít platit od 1. července tohoto roku a jestli se českým dopravcům podaří do té doby jeho pozastavení dosáhnout, není jasné.
Zákony se přitom netýkají pouze zavedení minimální mzdy, která má být v Německu 8,50 euro na hodinu a ve Francii 9,61, ale také dalších opatření, která budou zvláště ve Francii dosti nákladná. Francouzský zákon totiž také určuje nároky na přestávky, práci přesčas, ochranu zdraví či podmínky pro rovnost v práci. Na určitý počet řidičů musí mít také dopravce zástupce ve Francii a část administrativy musí být vedena ve francouzštině.
Nejenže by tak řidič za cestu po Francii měl místo cca 100 korun hodinové mzdy, která je v České republice (ČR) běžná, dostat cca 260 korun, ale firmě by navíc přibyly další administrativní náklady, které by se podle analýzy, kterou zpracoval ČESMAD, mohly dostat na 8 tisíc korun za měsíc na jednoho řidiče.
„Nejde o to, že by dopravci nechtěli řidičům zaplatit vyšší mzdu, ale oni nedostanou vyšší ceny od svých obchodních partnerů ve Francii. Pokud by je dostali, byla by to jiná situace,“ myslí si Lubomír Ondroušek ze Společenství autodopravců Čech a Moravy (SAČM). Stejný názor má i viceprezident a předseda sekce nákladní dopravy ČESMAD BOHEMIA Jiří Povolný, který sám vlastní dopravu.
Jiná země, jiné zákony
„Tyto země neřeší, že máme jinak rozvržené daně, že v Česku platí sociální a zdravotní pojištění za řidiče zaměstnavatel a že je tu jiná legislativa,“ vysvětluje autodopravce z Jihlavy, podle kterého ani Francie ani Německo neberou v úvahu legislativní systém v jiných zemích. Například v ČR je řidičům vyplácena hodinová mzda, za cesty do zahraničí mají poté ze zákona nárok na diety, které dělají v Německu i Francii 45 eur za den.
To, že si řidiči v Česku vydělají v reálu více než je hodinová mzda, ale ani Francii ani Německo nezajímá. „My bychom chtěli mít stejnou hodinovou mzdu jako ve Francii, ale takhle to prostě nefunguje. Stejně jako u nás má inženýr IT 50 tisíc a v Německu 150 tisící, mají jiné platy řidiči,“ uvedl pro server ECHO24.cz Ondroušek z SAČM, podle kterého se jedná o ochranářská nařízení
Proti zavedení minimální mzdy brojí sdružení ČESMAD BOHEMIA i SAČM. „Je to velký malér. Mám pocit, že je to boj proti bývalým komunistickým zemím, jako jsme my,“ uvedl pro server ECHO24.cz Bedřich Danda z SAČM. „Oslovili jsme premiéra Bohuslava Sobotku, oslovili jsme různé politiky, europoslance, také jsme proti tomu demonstrovali před zastoupením Evropské komise v Praze. Tady někdo zavádí věci, které tady nebyly snad ani za komunistů,“ kritizoval oba zákony pro server ECHO2.cz Jan Medvěď z ČESMAD BOHEMIA.
Problém by mohl nastat také mezi samotnými zaměstnanci autodopravců. Pokud by řidiči mířící do Francie nebo Německa měli nárok na vyšší hodinovou mzdu, začaly by preferovat jízdy do těchto dvou státu a nechtěli by jezdit jinam. „Podmínky mají být pro všechny zaměstnance stejné a s tím se v případě zavedení zákona nedovedeme vyrovnat,“ myslí si autodopravce z Jihlavy, podle kterého by případný krach českých dopravců měl zajímat i stát. „Naše firma platí jen na spotřební dani za naftu 550 milionů ročně. A pokud nás stát nebude bránit, tak o tyhle peníze přijde,“ dodává.
Zavedením minimální mzdy se zabývaly také země Visegrádské čtyřky na jednání hospodářských komor. Ty se shodly, že oba zákony jsou proti principu volného trhu a můžou znamenat konec pro některé dopravce. „Varovným příkladem protekcionismu, který ohrožuje jednotný trh, je aplikace minimální mzdy pro pracovníky přeshraniční silniční dopravy v Německu a současné době také ve Francii, která by poškodila svobodu volného pohybu služeb v důsledku extrémně vysokých administrativních nákladů. Ty budou mít likvidační důsledky zejména pro malé a střední podniky, které představují dvě třetiny dopravců v zemích Visegrádu,“ píše se v prohlášení.
Čtěte také: Konec volného trhu? Francie chce omezovat i české dopravce
Další zajímavé články si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo zde