Definitivní konec koalice. Starostové jdou do voleb sami
Rychlý konec koalice
AKTUALIZOVÁNO
1
Starostové a nezávislí (STAN) odmítli nabídku lidovců, aby o křesla do Poslanecké sněmovny usilovali na jejich kandidátkách. Shodla se na tom většina celostátního výboru hnutí, pouze jeden člen se zdržel. Současně se Starostové podle očekávání rozhodli, že budou v podzimních volbách kandidovat sami. Dále se výbor jednohlasně dohodl na podpoře nezávislého kandidáta na prezidenta Jiřího Drahoše.
„Respektujeme rozhodnutí KDU-ČSL ukončit společný koaliční projekt. Po jejich výzvě z minulého týdne koaliční smlouva postrádá jakoukoliv nosnost, protože počítá pouze s koaliční formací,“ uvedl pro jednání předseda STAN Petr Gazdík. „Odmítáme být součástí byznysu s předvolebními průzkumy,“ dodal s odkazem na průzkumy, které vedly KDU-ČSL k ukončení koalice. Zopakoval také, že 252 tisíc hlasů, které Starostové získali v loňských krajských volbách, by jim stačilo na 5 % hranici pro vstup do sněmovny.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Gazdík uvedl, že o výsledku jednání už informoval předsedu lidovců Pavla Bělobrádka. Oba lídři se spolu během týden sejdou, aby se dohodli na změně koaliční smlouvy. Smlouvu nezruší, pouze ji pozmění tak, že spolu nebudou kandidovat v podzimních volbách, ale nějakým způsobem spolu budou dál spolupracovat. „Nerozcházíme se ve zlém,“ dodal Vít Rakušan, 1. místopředseda STAN.
Koaliční spolupráci strany podepsaly v dubnu, ale KDU-ČSL z ní kvůli nízkým volebním preferencím vycouvala a nabídla Starostům pouze místa na svých kandidátkách, což STAN odmítl. Čas na definitivní podobu kandidátek mají politické strany do poloviny srpna. Měnit je totiž mohou nejpozději 60. den před volbami, které se uskuteční 20. a 21. října. Gazdík nepochybuje, že hnutí je schopné složit svoje kandidátky včas. Rakušan dodal, že na sestavení kandidátek potřebují minimálně 14 dní.
Starostové v koalici věřili
Vedení STAN zdůrazňovalo, že je ukončení spolupráce s KDU-ČSL mrzí a že podle nich bych se průzkumy volebních preferencí neměly brát jako berná mince. „Hnutí Starostové a nezávislí je volebními průzkumy podceňováno, ve volbách jsou ale naše výsledky, které jsou s nadsázkou tím jediným relevantním průzkumem veřejného mínění, slušné,“ komentovala to třeba na svém blogu místopředsedkyně Věra Kovářová.
Negativní „předpovědi“ nepřeceňoval ani předseda Gazdík. „My to známe z některých jiných typů voleb. Třeba v krajských volbách ve Středočeském kraji nám dávali 2 procenta a pak jsme dostali 18,7 procenta. Ono to totiž funguje u Starostů jinak. Dokud ten volič neuvidí na volebním lístku toho svého skvělého starostu, tak on neví, že kandiduje za koalici Lidovci a Starostové a v té otevřené otázce, kterou používají agentury, si na to třeba nevzpomene,“ řekl pro Echo24.
Podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka by přitom v případě „začlenění“ Starostů na lidovecké kandidátky zůstaly podmínky spolupráce vůči STAN velkorysé. Uvedl, že se vypovězením koaliční smlouvy pouze změní forma, nikoli obsah spolupráce. Do voleb by šli Starostové v čele šesti kandidátek a na osmi kandidátkách by měli druhá místa. V roce 2013, kdy kandidovali za TOP 09, měli jediného lídra a šest druhých míst.
Rychlý konec volební koalice
O tom, že lidovci půjdou do podzimních voleb v koalici se Starosty, rozhodla nejprve celostátní konference KDU-ČSL v Jihlavě v polovině března. V tajném hlasování se pro návrh vyslovilo 39 delegátů a 31 jich bylo proti. Koalici schválili i delegáti na sjezdu strany na konci května s podporou asi 82 procent z přítomných. Bělobrádek na to konto prohlásil, že tak vysokou podporu nečekal.
Už tehdy se však ozývaly hlasy, že koalice bude mít kvůli zvýšenému desetiprocentnímu volebnímu prahu pro koalici problém dostat se do sněmovny. Třeba poslanec Ludvík Hovorka ze Zlínského kraje navrhoval, aby místo koalice přijala KDU-ČSL Starosty na své kandidátky.
Celostátní sněm Starostů schválil spolupráci týden po lidovcích. Pro bylo 101 ze 116 hlasujících delegátů, tedy 86 %. Starostové přitom do konce roku 2016 spolupracovali s TOP 09. „Nesrovnávejme to (koalici) s partnerstvím s TOP 09, tady jsme (s lidovci) dvě rovnoprávné strany,“ komentoval to Gazdík. Od podepsání koaliční smlouvy 12. dubna nicméně většina průzkumů přisuzovala koalici méně než 10 procent hlasů pro podzimní volby. A lidovci začali lavírovat.
