Zaorálek v Berlíně: Německé vedení EU je nestabilní a nezdravé pro Evropu
Německé samotářské vedení Evropy je nestabilní a nezdravé pro Evropu a stalo by se jím ještě více, pokud by Británie opustila EU. Český ministr zahraničí to řekl při přednášce na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Vyzval také ke zlepšení vztahů mezi Německem a zeměmi visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko).
Německo, které je podle Zaorálka samotářským lídrem Evropy, by mělo zásadní rozhodnutí konzultovat se svými sousedy a spojenci, kteří se o nich někdy dozvědí až z médií.
„Německé samotářské vedení Evropy je nestabilní a nezdravé pro Evropu. A stalo by se jím ještě více, pokud by Británie opustila EU,“ řekl Zaorálek v anglicky předneseném projevu. Síla Německa na starém kontinentu je podle něj také projevem slabosti Evropy i německých partnerů. Lepší by bylo mít oboje – silné Německo i silnou Evropu.
Německu, které podle Zaorálka nese velkou zodpovědnost, dal šéf české diplomacie ve své řeči několik doporučení. „Buďte pozorní a trpěliví, abyste se svými sousedy a partnery konzultovali především strategická rozhodnutí, která mají dopad rovněž na jejich zájmy,“ vyzval Zaorálek Berlín.
Jako příklad, kde by si přál větší ohled Německa, uvedl loňské rozhodnutí Berlína otevřít uprchlíkům německé hranice. I když ministr zahraničí chápe některé z důvodů, které k takovému rozhodnutí vedly, je přesvědčen, že měla být záležitost s Prahou projednána.
Ve svém projevu se Zaorálek dotknul i vztahů Německa a zemí Visegrádu, které ovlivňuje rozdílný názor na řešení migrační krize. Šéf české diplomacie má za to, že je nutné zastavit spirálu odcizení, jinak by mohla být pošlapána práce předchozích generací, které pracovaly na dobrých vzájemných vztazích. Vyjádřil také přesvědčení, že země Visegrádu a Česko jsou strategickými partnery Německa v Evropě.
Sankce proti Rusku by měly být prodlouženy
Ministři zahraničí Německa a Česka Frank-Walter Steinmeier a Lubomír Zaorálek se v Berlíně shodli na tom, že evropské sankce by měly být prodlouženy. Oba jsou přesvědčeni, že bez naplňování minských dohod není jejich uvolnění možné. K dostatečnému pokroku přitom podle nich zatím nedošlo. O prodloužení sankcí by osmadvacítka mohla podle diplomatů rozhodovat již příští týden.
„Samozřejmě trvá závislost mezi pokrokem v minském procesu a sankcemi,“ řekl Steinmeier. O postupném uvolňování sankcí bude podle něj možné uvažovat, až v případě dosažení výrazného pokroku. Ten ale zatím šéf německé diplomacie nevidí.
„Já mám pocit, že v těch základních věcech existuje poměrně velmi slušná shoda mezi státy v Evropě. Skutečně platí to, že odstraňování sankcí je spojeno s plněním minských dohod,“ poznamenal Zaorálek. „V této chvíli zřejmě nenastal pokrok takového typu, abychom se vážně mohli bavit o tom, že může dojít také k nějakému posunu, co se týče rozhodnutí, která přijala Evropská unie vůči Rusku,“ uvedl také.
Protiruské sankce v roce 2014 přijaly evropské země a Spojené státy kvůli ruské anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny. O prodloužení sankcí bude rozhodovat Evropská unie předtím, než na konci července vyprší. Někteří diplomaté dávají najevo, že dohoda všech členských zemí EU nemusí být tentokrát jednoduchá.
Na porušování příměří upozorňuje i NATO
Na fakt, že příměří mezi vládními silami a separatisty na východě Ukrajiny je každodenně porušováno upozornil ve středu i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ruská federace podle něj nadále východoukrajinské separatisty podporuje nejen dodávkami materiálu a vybavení včetně zbraní, ale také nejrůznějšími radami a pomocí.
„(Rusové) také soustředí vojáky na ukrajinských hranicích a pokračují s podporou separatistů přímo na východě Ukrajiny. To je důvod proč dál žádáme Rusko, aby plně respektovalo ukrajinskou územní celistvost a suverenitu,“ řekl Stoltenberg novinářům po středečním jednání ministrů obrany aliančních zemí s jejich ukrajinským protějškem Stepanem Poltorakem.
Cestou k trvalému a mírovému vyřešení konfliktu jsou podle Stoltenberga dál jen minské mírové dohody, které musí být všemi stranami plně uvedeny v život. „Viděli jsme mnoho problémů a porušení příměří,“ řekl Stoltenberg a připomněl také sestřely bezpilotních letadel, která k pozorování situace využívá OBSE.
Stepan Poltorak před novináři prohlásil, že o příměří se dá často hovořit jen s velkými potížemi. „Jak můžeme mluvit o příměří, když je porušováno šedesátkrát a vícekrát za den? Když máme každý den zraněné a mrtvé?,“ zeptal se ukrajinský ministr obrany na tiskové konferenci. Separatisté, které ukrajinská strana označuje za „teroristy“, nyní podle něj v určitých částech kontaktní linie používají i těžké zbraně včetně dělostřelectva.
Podle Poltoraka bylo od počátku roku zaznamenáno přes 7000 případů, kdy bylo příměří porušeno. Ukrajinské jednotky podle něj na „provokaci teroristů“ odpověděly v 900 případech, kdy byly přímo ohroženy či hrozilo, že separatisté získají nové území. Poltorak také řekl, že v některých případech navíc separatisté střílejí na své vlastní území.
Ukrajinský ministr připomněl nejen soustředění nejméně tří ruských divizí a výcvikové infrastruktury v blízkosti ukrajinských hranic, ale také rostoucí počty ruských lodí a ponorek u ukrajinských břehů v Černém moři.
Porošenko bude informovat o reformách
Stoltenberg uvedl, že se šéfy států a vlád aliančních zemí se ve Varšavě setká ukrajinský prezident Petro Porošenko. Jednání podle generálního tajemníka aliance ukáže trvající politickou a praktickou podporu aliančních zemí určenou Ukrajině a její suverenitě.
„Modernizace ukrajinských sil, když jsou zapojeny v konfliktu, není snadný úkol. Ale vláda dělá pokroky. Ukrajina je oddána pokračování reforem, to je významné a vítáme to,“ řekl Stoltenberg. Nový „rozsáhlý balík“, který shrnuje dosavadní části alianční pomoci a přidává některé další, má počátkem července potvrdit varšavský summit NATO. Aliance už nyní pomáhá s modernizací institucí a reformami, přispívá k modernizaci velitelských systémů, logistiky, kybernetické obrany a například také na rehabilitace zraněných ukrajinských vojáků.
Porošenko by měl naopak zdůraznil trvající ukrajinské úsilí bojovat s korupcí a modernizovat instituce, včetně bezpečnostních. „Významným prvkem je zajištění existence demokratické politické kontroly ukrajinských ozbrojených sil,“ řekl Stoltenberg.
