Trenýrky nad Hradem? ‚Je to umění. Nevytřeli jsme si vlajkou zadnice‘

Červené trenýrky nad Pražským hradem se přehlédnout nedaly. Byli jsme svědky něčeho víc než pouhé recese s možnými právními následky? A co mají aktivisté ze skupiny Ztohoven společného s prezidentem Milošem Zemanem? I o tom byl Salon v Týdeníku Echo.

„Dnes nad Pražským hradem konečně zavlála standarta muže, který se nestydí vůbec za nic,“ uvedla předminulý víkend ve svém prohlášení skupina Ztohoven, která nad sídlo prezidenta vyvěsila obří červené trenýrky. Do diskusního Salonu Týdeníku Echo přišel o tomto činu diskutovat mluvčí uskupení Petr Žílka, výtvarník Jiří David, publicista a spisovatel Václav Vlk a kurátor a kritik umění Jiří Ptáček.

Někdo trenýrky nad Hradem viděl jako vandalství, někdo jako umělecký čin, jiný jako politické prohlášení. Co to tedy bylo?

Žílka: Byl to začátek procesu, který se nazývá mediální objekt. A ten proces je teprve zažehnut. Samotný akt zavěšení trenek nad Pražský hrad, to je nová forma uměleckého díla. My nejsme klasičtí umělci, kteří namalují něco na plátno nebo vymodelují sochu. Proto je možné Ztohoven považovat za do jisté míry avantgardní, snažíme se hledat nové formy vyjadřování a komunikace.

David: To je legrace, když říkáte, že děláte nové formy.

Žílka: To, co následně vznikne, je mediální obraz té věci, který byl zažehnut nejen tou akcí, ale i videem vypuštěným do médií. Ten mediální obraz byl donedávna jediným komuniké vůči společnosti, ale díky novým technologiím a sociálním sítím se tento obraz prohlubuje tím, jak s tím lidé nakládají, dál to komentují, vytvářejí nové významy – a tento proces je pro nás extrémně zajímavý, protože odhaluje i nečekané stránky společnosti a pomáhá nám zorientovat se v prostředí, ve kterém žijeme. Jednoduchý symbol rudých trenek otevřel různé otázky. Teď je tématem číslo jedna bezpečnost Hradu, i tohle lze číst a vykládat v mnoha různých kontextech.

Čtěte také: Nad Hradem zavlály rudé trenky. Na protest proti Zemanovi

Nejvíc se možná diskutuje o tom, jestli došlo k znesvěcení státního symbolu, nebo ne.

Žílka: Zhanobení to samozřejmě nebylo. Kdybychom tu vlajku pošlapali, spálili nebo si s ní vytřeli zadnice, to by samozřejmě bylo hanobení. Ale samotné snětí státního symbolu za to považovat nelze.

Ale pověsili jste tam ten kus spodního prádla.

Žílka: Na nějaký sloup. Je ten sloup státním symbolem?

Vlk: Ano, je.

Ptáček: Sloup není státním symbolem, prosím vás.

Celý článek si přečtete v aktuálním vydání Týdeníku Echo