Lídři zemí EU se sešli na Maltě. Probírají uprchlíky, brexit a Trumpa
Neformální summit
Vrcholní představitelé Evropské unie se v pátek sešli na Maltě, kde řeší problém s migranty, kteří do Evropy připlouvají přes Středozemní moře. Unijní lídři rovněž budou diskutovat o budoucnosti společenství po očekávaném odchodu Británie nebo o spolupráci mezi EU a Spojenými státy po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Neformálního setkání se účastní i premiér Bohuslav Sobotka.
Stabilizace Libye je nyní důležitější než kdy dříve, shodli se v souvislosti s diskusí o migraci prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Evropský blok přispěje k tomu, aby severoafrická země mohla chránit své hranice. Prioritou tak bude například širší podpora, výcvik a dodávky vybavení libyjské pobřežní stráži.
Unie také slíbila, že ve spolupráci s mezinárodními organizacemi jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistí odpovídající přijímací zařízení a podmínky pro migranty přímo v Libyi.
Zájem má na spolupráci s libyjskými orgány tak, aby země dokázala účinně chránit svou jižní hranici, přes kterou se do ní z dalších afrických zemí dostávají ekonomičtí migranti mířící do Evropy.
Na Maltu přicestovala také Angela Merkelová, podle které musí Evropská unie hledat svou roli ve světě a nemá se soustředit na všechno co zazní od nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. „V popředí našeho zájmu stojí jednání o Evropě, ne to, abychom se zabývali jinými částmi světa,“ řekla Merkelová na dotaz, co pro EU znamená příchod Trumpa do Bílého domu. Budoucnost EU je podle ní důležitější než rétorika, která zaznívá z USA po nástupu nové administrativy.
Projednání spolupráce EU a USA
Podle obvykle dobře informovaného představitele EU by měl šéf summitů Donald Tusk při pracovním obědě vyzvat ty lídry, kteří už měli kontakty s Trumpem, aby o nich své kolegy informovali. V praxi by tak měla promluvit britská premiérka Theresa Mayová, která byla ve Washingtonu osobně, a kancléřka Merkelová a také francouzský prezident Francois Hollande, kteří si s Trumpem telefonovali. Obsáhlou debatu šéfů států a vlád unie k tomuto tématu ale unijní činitel nepředpokládal.
„I navzdory možná některým kontroverzním výrokům amerického prezidenta jsou (USA) pro Evropu důležitý obchodní partner a jsou také pro Evropu strategický bezpečnostní spojenec,“ poznamenal při příjezdu na summit český premiér. Partnerství Spojených států a Evropy by podle něj nemělo být rozebíráno na základě krátkých vzkazů nového prezidenta na twitteru. „Bude potřeba, až se nová americká administrativa usadí, aby začal běžet normální pragmatický dialog,“ myslí si Sobotka. EU a USA podle něj musí stejně jako v minulosti hledat společné zájmy například v obchodu, při řešení ohnisek nestability, migrace či při likvidaci teroristické hrozby.
„Může to být katalyzátor pro silnější Evropu, pro více sjednocenou Evropu,“ řekl rakouský kancléř Kern o dopadech Trumpova zvolení. Obecně nechtěl mluvit o novém americkém prezidentovi jako o hrozbě pro EU, některé aspekty jeho politiky však podle Kerna vyvolávají „jisté obavy“.
Také francouzský prezident Hollande dnes upozornil na Trumpův nejasný přístup k evropským spojencům. „Kdo ví, co vlastně chce americký prezident ohledně NATO,“ podotkl. Hollande prý chápe, že se evropské země snaží rozvíjet své dvoustranné vztahy s Washingtonem, evropský přístup vůči USA ale podle něj musí být definován společně.
Podle předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera po Trumpově nástupu je ve Spojených státech menší míra porozumění pro EU. „Mám dojem, že nová (americká) administrativa nezná Evropu do detailů, ale v Evropě mají detaily význam,“ řekl Juncker při příjezdu na summit.
Komunikace s USA přes Twitter
Podle Sobotky z některých výroků evropských politiků vyplývá, že v současnosti neběží intenzivnější komunikace s USA. Obvykle velmi otevřená litevská prezidenta Dalia Grybauskaitéová to při příchodu komentovala slovy, že ke vzkazům nyní slouží právě jen twitter.
„Budu během našeho jednání apelovat, abychom s Američany intenzivněji komunikovali a pokusili se pochopit, v čem se po nástupu Trumpa bude americká politika lišit, v čem zůstane stejná. Je potřeba hledat elementární shodu a spolupráci. Navzdory všem problémům, nedorozuměním, výkřikům. Je potřeba udržet pragmatickou komunikaci a spolupráci,“ dodal Sobotka.
V dopisem, kterým politiky zval na dnešní summit, zařadil předseda unijních summitů Donald Tusk kroky nové americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa mezi výzvy, jimiž nyní EU musí čelit. Trump s nejasným vztahem k evropským spojencům se tak dostal do společnosti „asertivní“ Číny, „agresivního“ Ruska či Islámského státu a chaosu a anarchie na Blízkém východě.