Desítky tisíc lidí zapomněly na akcie. Mohou přijít o miliardy

Poněkud zaprášené akcie z kupónové privatizace mají doma v šuplících ještě desítky tisíc Čechů. Mnozí z nich zapomněli, že nějakými akcionáři vůbec jsou. Pokud se do léta neprobudí, velká část drobných vlastníků o své cenné papíry přijde. V celkovém součtu mohou tratit miliardy, které se přesunou do jiných kapes.

Tahle takřka utajená poslední vlna kupónové privatizace souvisí s nově přijatým zákonem, který nařizuje všem držitelům anonymních akcií v listinné podobě (akcií „na majitele“), aby do 30. června přeregistrovali akcie, které vlastní, na své jméno.

Nutná změna se týká nejen těch, kteří skrývají svou identitu, aby se nevědělo, komu ta či ona firma ucházející se o veřejné zakázky patří, ale především velkého množství drobných akcionářů. Či přesněji řečeno finančních negramotů, netušících, že doma v šuplíku mají poukázku na často desetitisícové částky. Těchto lidí mohou být podle odhadů nejméně desetitisíce.

Spících akcionářů je překvapivě hodně

Původně byly všechny akcie z kupónovky elektronicky takzvaně zaknihované ve Středisku cenných papírů. Později přešel tento elektronický účet do Centrálního depozitáře cenných papírů (CDCP) nebo se akcie přeměnily do listinné podoby, kterou mají lidé nyní většinou doma. Akciové společnosti pak měly možnost vystavit tyto akcie na jméno konkrétních akcionářů nebo anonymně na takzvaného majitele.

Kdo do konce června nenavštíví sídlo firmy, jejíž akcie vlastní, a nepřeregistruje tam své akcie z majitele na jméno, musí počítat s tím, že jeho cenné papíry půjdou do veřejné dražby.

„Důvodem vystavení listinných akcií na majitele nemusela být jen snaha skrýt totožnost akcionářů, ale i to, že administrativa akcií na jméno byla složitější, musela se například sepsat písemná smlouva,“ uvádí analytik Tomáš Kunčický ze společnosti Cyrrus. Ten odhaduje, že vystavit anonymní akcie se rozhodla zhruba polovina českých akciovek, které vydávaly cenné papíry v listinné podobě.

Jaký je přesný počet těchto společností, nikdo neeviduje, stejně tak není jasné, jestli lidí, kteří mají doma anonymní listinné akcie, jsou pouze desítky či dokonce stovky tisíc.

Každopádně platí, že kdo do konce června nenavštíví sídlo firmy, jejíž akcie vlastní, a nepřeregistruje tam své akcie z majitele na jméno, musí počítat s tím, že jeho cenné papíry půjdou do veřejné dražby. Může se pak sice přihlásit o část ceny, za niž byly jeho akcie vydraženy, přijde ale o určitý podíl čili dražební náklady. To může být třeba i třetina či dokonce polovina hodnoty jeho akcie. Má-li jich víc, přijde o pěkné peníze.

„Překvapivě velké množství lidí se o existenci svých akcií nezajímá či o nich vůbec neví,“ říká Jan Hejkal, který pátrá po spících akcionářích a přesvědčuje je k prodeji jejich cenných papírů.  Dodává, že pokud neprobuzení akcionáři ve své letargii setrvají, o nějaké dražbě se vůbec nedozví a o peníze za akcie přijdou zcela. Dražitel totiž nemá žádnou povinnost je po dražbě vyhledávat a vyplácet jim jejich podíl. Musí ovšem výtěžek dražby uložit po dobu promlčecí lhůty. Pokud se o spící akcionář o dražbě ve lhůtě náhodou dozví, může o výtěžek z dražby  požádat.

Vyplatí se platit poplatek?

Akcie v elektronické podobě  eviduje Centrální depozitář cenných papírů (CDCP).  Tyto akcie není podle zákona třeba nijak přeregistrovávat, jejich majitelé však o ně mohou zbytečně přijít jiným způsobem.

Elektronické akciové účty má v CDCP 1,64 milionu lidí, přičemž devadesát procent těchto kont je takzvaně spících – odborně se říká nezařazených. Lidé se o svých akciích dozvídají většinou tak, že jim postupně přicházejí žádosti o zaplacení poplatku za vedení účtu u CDCP.

Poněkud zaprášené akcie z kupónové privatizace mají doma v šuplících ještě desítky tisíc Čechů. Mnozí z nich zapomněli, že nějakými akcionáři vůbec jsou.

Tito „probuzení“ akcionáři jsou nyní na různých finančních serverech (např. peníze.cz)  vyzýváni, aby cenné papíry zdarma vložili do Nadačního fondu CDCP a vyhnuli se tak placení poplatků. „Je to tak trochu blud. Proč by někdo měl někomu darovat akcie, které třeba mají hodnotu desítky tisíc, jen proto, aby se vyhnul poplatku v řádu stokorun,“ namítá akciový detektiv Hejkal. „Dnes jsem od jedné paní kupoval akcie za 42 tisíc korun. Dozvěděla se, že je na nezařazeném účtu CDCP má až ve chvíli, kdy jí přišel poplatek za vedení akciového účtu,“ podotýká  Hejkal.

Na „nezařazených“ čili spících účtech mají akcie lidé, kteří z různých důvodů nesplnili povinnost nově registrovat své akcie u obchodníka s cennými papíry, která platí od roku 2010, a jejich akcie jsou proto dočasně neobchodovatelné. Zhruba čtvrtina z nich ale podle odhadu obchodníků s akciemi hodnotu má.