Džihádisté jdou s dobou. Přes aplikaci Telegram posílají šifrované zprávy
Metody islamistů
NOVÉ
Útok Islámského státu, při němž radikálové podřezali katolického kněze na severu Francie, znovu otevřel téma šifrované komunikace džihádistů. Teroristé totiž přestávají spoléhat na mobilní telefony a sociální sítě, ale snaží se svoji komunikaci šifrovat. Jedním z nástrojů, který jim k tomu dopomáhá, je i aplikace jménem Telegram.
Tuto aplikaci ostatně využíval i jeden z útočníků, kteří minulý týden zavraždili katolického kněze v městečku Saint-Étienne-du-Rouvray na severu Francie. Týdeník Express před několika dny uvedl, že útočník Adel Kermich na komunikační síti Telegram v minulosti povzbuzoval k podobným útokům, jaký nakonec spáchal: „Vezměte si nůž, jděte do kostela a tam zahajte krvavou lázeň. Podřízněte dva nebo tři a bude hotovo,“ citoval magazín Kermiche.
Aplikace, kterou je možné spustit na počítači stejně jako na mobilních zařízeních, umožňuje posílat šifrované zprávy a další materiály jako jsou fotografie nebo nejrůznější soubory. Komunikace může být buď individuální (mezi dvěma osobami) nebo skupinová. Skupiny přitom mohou mít až 1000 členů. Telegram byl uveden na trh v srpnu 2013. Vyvinula ho americká firma Digital Fortress s vlastníkem Pavlem Durovem, který je zakladatelem ruské sociální sítě VKontakte.
Kromě šifrování ale teroristům nahrává i obrovský objem zpráv posílaných přes Telegram. Krátce po spuštění, říjnu 2013 aplikaci aktivně používalo 100 000 uživatelů, o pět měsíců později to už ale bylo 15 milionů. V roce 2015 se počet uživatelů, kteří alespoň jednou za měsíc použili Telegram, ustálil na 60 miliónech. V únoru 2016 se počet aktivních uživatelů pohyboval kolem 100 milionů, přičemž se každý den registrovalo 350 tisíc nových uživatelů a denně bylo doručeno 15 miliard zpráv.
Vzhledem k tomu, že zprávy posílané přes Telegram jdou prolomit mnohem hůře něž běžná mobilní či internetová komunikace, pochopitelně si ho oblíbili i teroristé a další zločinci. Džihádisté však k přesunu na Telegram byli částečně donuceni zvenčí. Sociální sítě jako Facebook a Twitter totiž začaly přísněji postihovat islamistickou činnost na síti. Například Twitter ve svém příspěvku z letošního února tvrdí, že v uplynulých měsících pozastavil až 125 000 účtů napojených na IS.
Čtěte také: ‚Podporujete islamisty!‘ Facebook, Google a Twitter čelí žalobě
Teroristům vyhovuje i PlayStation
Telegram ale není jediný prostředek, který používají džihádisté, když chtějí skrýt svoji korespondenci před vnějšími pozorovateli. Například expert na elektronickou komunikaci Jamie Bartlett po loňských útocích v Paříži v rozhovoru pro německý rozhlas Deutsche Welle uvedl, že teroristé používají k posílání zpráv herní konzoli PlayStation 4.
Mezi jednotlivými konzolemi jde totiž posílat zprávy, které jsou prakticky neprolomitelné. Text zprávy se všem kromě odesílatele a příjemce zobrazí pouze jako nepřehledná změť znaků, která nedává smysl.
Nabízí se pochopitelně otázka, jestli tím výrobci elektroniky či různých aplikací nepomáhají terorismu. Odborník Barlett však míní, že nikoli. Upozornil na skutečnost, že po odhaleních Edwarda Snowdena se extrémně zvýšily nároky uživatelů na své soukromí v kyberprostoru. Výrobci elektroniky proto jen vyšli vstříc poptávce, když své výrobky vybavili funkcí šifrované komunikace.
V rozhovoru pro Deutsche Welle proto zdůraznil, že zpravodajské služby do budoucna budou muset přehodnotit svoji strategii ve vztahu k terorismu a začít se navracet k tradičním formám špionáže a kontrašpionáže jako je například infiltrace teroristických buněk příslušníkem tajné služby nebo instalace prostorových odposlechů.
Čtěte také: Teroristé komunikovali přes PlayStation, míní expert
Teroristé ale ani tak nezanevřeli na „tradiční“ způsoby dálkové komunikace a používají i mobilní telefony. Ani zde však džihádisté nenechávají nic náhodě. Například Amedy Coulibaly, který loni v lednu rozpoutal teror v pařížském obchodě s košer potravinami, používal z konspiračních důvodů celkem 13 telefonních čísel.
