Klimatická dohoda není diktát ale příležitost

Klimatická dohoda z Paříže vyvolala, jak jinak, velkou diskusi nejen mezi odborníky, ale i politiky, kteří mají dohodu z Paříže uvést v život. Než si navzájem začneme dávat nálepky „ekoterorista“ či jiné, pojďme se trochu podívat, co nám může cíl dosažení globálního snížení emisí skleníkových plynů přinést.

Naplnění dohody totiž nemusí znamenat pro veřejnost poměrně abstraktní nákupy emisních kreditů jiných států nebo možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Naopak. Zejména oblast energetické účinnosti a energetických úspor může být skutečným motorem naší ekonomiky a investiční příležitostí s vysokou přidanou hodnotou.

Jako malý příklad bych uvedl třeba energetické úspory v budovách, které se bohužel omezily na pouhé zateplování a výměnu oken a dveří. Přitom právě energetické úspory v budovách mohou dosahovat až desítky procent. Hovořím zde zejména o automatizaci a řízení, tedy o tzv. „inteligentních domech“. V čem spočívají ty nejzásadnější úspory? Zejména v řízení a regulaci vytápění, klimatizace a ventilace v čase, v řízení osvětlení na základě světelných podmínek a přítomnosti člověka atd.

Kouzlo spočívá v tom, že se jedná o obory s vysokou přidanou hodnotou a jejich vhodná podpora může výrazně prospět naší ekonomice. Navíc řešení není příliš složité, všichni voláme po tom, aby se podpora přesunula od montoven založených na levné pracovní síle k podpoře sofistikovanějších oborů. A zde ta příležitost je. Začít se může u veřejných budov, u kterých se jasně definují požadavky na energetické úspory a kam se také přesune část státní podpory.

Jistě, že samotné energetické úspory v budovách nám nevyřeší klimatické cíle. Jsou ale dobrým příkladem toho, že na klimatickou dohodu z Paříže lze vnímat pozitivně i z pohledu podnikání a investičních příležitostí.