Pro uprchlíky zdarma. Německé univerzity nabízejí kurzy
"Lepší, než se nudit doma"
NOVÉ
1
Třiatřicetiletý uprchlík ze Súdánu Músá jezdí každý den na kole do patnáct kilometrů vzdáleného města Hildesheim v severním Německu. Tam navštěvuje kurzy na místní vysoké škole, přestože si za ně nemůže dovolit platit. Místní studenti je pro uprchlíky z okolí organizují dobrovolně. Podobné kurzy pořádá asi 60 univerzit v celém Německu. Přestože uprchlíci nemůžou skládat zkoušky a oficiálně získat vzdělání, je to pro ně dobrý způsob, jak se integrovat do společnosti.
„Chci být v kontaktu s německými studenty. Chci se učit němčinu,“ vysvětluje Moussa svou motivaci ke studiu na místní univerzitě pro německý server Handelsblatt. V Súdánu Músá studoval politologii, v Německu by rád přidal magisterský titul z oboru životní prostředí a ochrana přírody.
Prozatím nemůže studovat řádně, nemůže skládat zkoušky, protože si nemůže dovolit poplatky spojené s řádným studiem, ale může navštěvovat kurzy jako hostující student. Ty vedou místní studenti zadarmo, jako dobrovolníci.
Sedět doma a jenom čekat by podle Músy bylo zbytečné a „hrozně, hrozně nudné“. Podobně to cítí mnoho dalších uprchlíků, jak ale píše americký The Washington Post, žadatelé o azyl museli většinou za kurzy platit, což si velká část z nich nemohla dovolit.
Podobné programy nabízí 60 vysokých škol
Německé vysoké školy a univerzity se nyní rozhodly jít jinou cestou. „Migrace je velkou otázkou pro naši společnost a univerzity musí splnit svoji roli,“ vysvětluje politolog Wolfgang-Uwe Friedrich z univerzity v Hildesheimu pro Handelsblatt. Tím, že univerzity podporují vzdělávání uprchlíků, pomáhají jim rozvíjet jejich dovednosti a integrovat je do německé společnosti.
Do projektu se zapojilo na šedesát německých univerzit mimo jiné například univerzita v Mnichově, Ulmu nebo v Brémách. Odpouštějí uprchlíkům poplatky za studium a některé jim dokonce nabízejí zdarma jízdenky na autobus nebo jim kupují knihy. Jsou totiž známy takové případy, kdy mladá žena přestala kurz navštěvovat, protože si nemohla dovolit zaplatit cestu autobusem.
„Jazykové kurzy jsou financovány sponzory a ostatní studenti pomáhají žadatelům o azyl během roku,“ popisuje fungování kurzů dobrovolnická asociace Německá konference rektorů. Jazykové kurzy jsou pro uprchlíky naprosto zásadní, bez nich nemohou ve společnosti fungovat, ani navštěvovat další kurzy.
„I když nemají společný jazyk, komunikují spolu prostřednictvím překladače Google Translate a pomocí gest,“ říká lektorka němčiny z Frankfurtu Yvonne Fordová, která pracuje s uprchlíky z Eritreje, Sýrie nebo Alžírska.
Kurzy by také nemohly fungovat bez pomoci studentů, kteří například na univerzitě v Hildesheimu pomáhají studentům i s praktickými záležitostmi, ukážou jim kampus, poradí jim, jak si zařídit kartičku do knihovny. Studium podle Músy není jednoduché a bez pomoci studentů by jej nezvládl. „Nerozumím všemu,“ vysvětluje, „ale když už nic jiného, jsem tady.“
Změna ve vzdělávání žadatelů o azyl přišla také na politické úrovni. Od ledna 2016 mohou uprchlíci podávat přihlášky na studijní granty po 15 měsících pobytu, dříve to šlo až po čtyřech letech.
