Hádejte se a dřete, vštěpuje šéf Amazonu svým zaměstnancům
Supernáročný šéf
1
„Jste líný, nebo jen neschopný?“, „Pardon, vzal jsem si dnes tabletky proti blbosti?“, „Jestli uslyším ten nápad ještě jednou, budu se muset zabít.“, „Proč marníte můj život?“ To jsou některé hlášky, které si zapamatovali zaměstnanci Amazonu. Pronesl je zakladatel a šéf tohoto největšího zásilkového obchodu na světě Jeff Bezos. Drsné způsoby, které promítl do mnohdy až nelítostné firemní kultury, mu pomohly vybudovat společnost s více než 180 tisíc zaměstnanci. Kritika vyvolaná deníkem New York Times, který vykreslila Amazon jako symbol novodobého pracovního teroru, však může tuto značku po jednadvaceti letech připravit o velkou část bedlivě hýčkané reputace.
Bezos doplácí na to, že do své firmy promítl svoje přesvědčení, že nejlepší řešení se nachází tehdy, pokud se jednotlivé nápady střetnou mezi sebou. Jedno ze čtrnácti „vůdcovských“ pravidel Amazonu vštěpuje zaměstnancům, aby na poradách zpochybňovali názory ostatních: „Lídři jsou povinni zdvořile zpochybňovat rozhodnutí, pokud s nimi nesouhlasí, i v případě, že je to nepříjemné nebo vysilující. Lídři jsou sebevědomí a houževnatí. Nedělají kompromisy kvůli sociální soudržnosti. Pokud je rozhodnutí dosaženo, zcela se mu podřídí.“
Mezi své lidi Bezos tímto přístupem zasel konfrontační přístup, který ve spojení s jaksi samozřejmou prací o nocích a víkendech mnohé vysiluje a nakonec přivádí k výpovědím. Průměrná doba zaměstnání u Amazonu ve Spojených státech se pohybuje kolem jednoho roku, tedy nejméně mezi velkými technologickými firmami. Zároveň se ale ukazuje, že bojovné pracovní způsoby jsou návykové – mnoho lidí se jich nedokáže v novém zaměstnání zbavit, narážejí na nepochopení a po nějakém čase se zase vrací. Nevadí jim přitom, že na rozdíl třeba od Googlu nedostanou žádné větší benefity. Další firemní zásada Amazonu, který otevře dklady také v Česku, totiž vyzývá ke střídmosti: „Snažíme se neutrácet peníze za věci, které nesouvisí se zákazníky.“
Přikoupil si i Washington Post
Bezos je známý svým pronikavým vhledem do nitra firmy. Například osobně čte připomínky klientů (nechává jim dokonce k dispozici svůj veřejně dostupný mail jeff@amazon.com) a následně je přeposílá příslušným oddělením s dotazníkem. Pokud jeho mail přistane někomu schránce, pro zaměstnance to znamená poplach nejvyššího stupně. Bezosův životopisec, americký novinář Brad Stone k tomu uvádí historku z roku 2010. Tehdy se k šéfovi Amazonu dostala stížnost od zákazníků, kterým vadilo, že jim firma po prohlížení nabídkového katalogu s lubrikanty začal posílat e-maily s nabídkou gelů a sexuálních pomůcek. Bezos se rozzuřil a kvůli e-mailu svolal schůzi nejvyšších manažerů vedení, křičel na ně požadoval zrušení příslušného marketingového kanálu.
V čem tkví tajemství Bezosova úspěchu? Jednapadesátiletý absolvent Princetonské univerzity, který si k Amazonu před dvěma lety přikoupil také deník Washington Post, bývá řazen mezi skupinu amerických šéfů, které vedle nezpochybnitelné manažerské geniality spojuje také určitá absence lidského přístupu k vlastním zaměstnancům. Považují je prostě za nahraditelné zdroje, z nichž je třeba vytlačit maximální výkon. Rozhodují se striktně racionálně a neberou v potaz osobní vztahy nebo emoce. Podle některých analytiků právě tato bezohlednost umožnila lidem jako je Bezos, Steve Jobs nebo Bill Gates vybudovat nové giganty v oboru. Jak ale připomíná autor Bezosovy biografie Brad Stone, šéf Amazonu by měl po skandálu s článkem v New York Times nejspíš začít uvažovat jinak a zavést patnáctou firemní zásadu, která by zněla: „Bud empatický“.
