Juščenko: Putin Ukrajině zasadil ránu, která bude dlouho krvácet

Ruský prezident Vladimir Putin zasadil Ukrajině ránu, která bude ještě dlouho krvácet, prohlásil v souvislosti s krizí na východě země ukrajinský exprezident Viktor Juščenko. Za posledních 350 let existence ruského impéria nebylo dne, kdy by tento východní soused pro Ukrajince nepředstavoval hrozbu. I přes tuto neustálou hrozbu však neměl z Ruska nikdy strach. Ani z jeho současného prezidenta, řekl Juščenko v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa.

Bývalý ukrajinský prezident označil moderní ruskou politiku jako „destruktivní středověkou sílu“. „Nenazývejte to, co se děje na východě Evropy, ukrajinským problémem. Nenazývejte to, co se děje v Náhorním Karabachu, ázerbajdžánským problémem. Nenazývejte to, co se děje v Abcházii a Jižní Osetii, gruzínským problémem. Nebo co se děje v Podněsteří jako moldavský problém,“ řekl s tím, že Rusko na Kavkaze a ve východní Evropě působí celý řetězec nestability.

„Řekl bych, že v posledních 350 letech od založení vlády v Moskvě, jsme neměli na Ukrajině jediný rok klidu. Vždy jsme žili v atmosféře ruské agrese. Samozřejmě nabírala různých podob,“ dodal.

Čtěte také: Porošenko vyzval Jaceňuka k demisi. Ustojí hlasování o nedůvěře?

Rozhovor se samozřejmě dotkl i války na Donbasu a anexe Krymu. Putin podle Juščenka cílí na veškerá území, kde existuje ruský jazyk, ruská církev, noviny, televize a další média – a myslí si, že je tam doma. Juščenko připustil, že i proto Ukrajinci trpí krizí národní identity. Podle něj však stačí počkat jednu generaci, aby všichni Ukrajinci tuto společnou identitu získali.

Exprezident v té souvislosti připomněl, že se během své vlády vždy snažil o sjednocování národa pomocí politické integrace. „Předpokládal jsem, že politika národního rozvoje byla nejlepší odpovědí na Putinovu agresi. Protože sjednocený národ nemůže být poražen.“

Čtěte také: Putinova krásná ‚Pokémonka‘ zakázala na Krymu tatarský parlament

Juščenko odmítl, že by se Ukrajina měla vzdát jakéhokoli území, které v posledních dvou letech ztratila. Přestože by to možná napomohlo snadnější integraci s Evropskou unií.

„Putinovým záměrem bylo zasadit nám ránu, která bude krvácet ještě mnoho let, a tahle část plánu se mu už podařila… ale kategoricky prohlašuji, že Ukrajina na konci neztratí ani metr čtvereční své půdy. Učíme se lekci, kterou byste se nikdy nenaučili v korespondenčních kurzech nebo noční škole. Lekci, kterou se naučíte pouze v reálném životě. A to je národní konsolidace,“ uvedl s přesvědčením, že konflikt na Ukrajině národ paradoxně semkl. Ruska, před kterým je třeba mít se neustále na pozoru, se však podle svých slov nikdy nebál.

Čtěte také: Zeman hladí Rusko po srsti: Sankce je třeba zrušit teď

Politik z proevropského tábora se dostal do čela země po Oranžové revoluci v roce 2004. Prezidentem byl v letech 2005 až 2010, při volbách do dalšího prezidentského období však zcela propadl. Opozice ho kritizovala především za neúspěšnou národní politiku a rozsáhlou korupci. Kontroverzním momentem jeho vlády bylo vyznamenání in memoriam některých banderovců včetně jejich vůdce.

Rozhovor pro Rádio Svobodná Evropa vznikl v rámci širšího projektu s názvem „Rusko a já“, který přináší celkem 12 interview s bývalými lídry postsovětských republik.