Armádní puč v Burkina Faso, generál se prohlásil za prezidenta
Elitní bezpečnostní složky podporující svrženého autoritářského prezidenta Blaise Compaorého dnes v Burkině Faso rozpustily dosavadní státní instituce a do čela země prozatímně jmenovaly svého generála Gilberta Diendérého. Tato jednotka také uzavřela hranici a vyhlásila zákaz nočního vycházení. Zemi má do nových voleb vést národní rada pro demokracii, v jejímž čele bude právě Diendéré. V hlavním městě bylo dnes slyšet střelbu, svět situaci v Burkině Faso sleduje se znepokojením. Francouzský prezident François Hollande situaci označil za převrat a vyzval k obnově dosavadních institucí.
Compaorého elitní jednotka ve středu zajala prozatímní vůdce země – prezidenta Michela Kafandoa, premiéra Isaaca Zidau a několik ministrů, protože nesouhlasila s jejich politikou. Kromě jiného prosadili zákon, který vylučoval z voleb Compaorého stoupence. Diendéré byl za Compaorého vlády náčelníkem generálního štábu armády. Podle původního plánu se parlamentní a prezidentské volby měly konat 11. října a uzavřít přechodné období. Dočasná vláda před třemi dny ohlásila, že hodlá elitní jednotku, která byla oporou Compaorého vlády, rozpustit.
#UPDATE Burkina Faso military council 'dissolves' political institutions: TV http://t.co/rdg5mobkhC pic.twitter.com/mAxjsjIQ3P
— Agence France-Presse (@AFP)
17. Září 2015
#BurkinaFaso coup leaders declare close border, promise "inclusive, peaceful" polls (AFP pic) http://t.co/l9Vbp5UdhJ pic.twitter.com/WCdAz1xyal
— China Xinhua News (@XHNews)
17. Září 2015
Bývalý prezident je od loňska v exilu v sousedním Pobřeží Slonoviny. Za jeho vlády byla země spolehlivým spojencem Francie a USA v boji proti islámským radikálům. Působí tam 220 francouzských vojenských specialistů, kteří do nejnovějších událostí nijak nezasáhli.
Rada uzavřela až do odvolání pozemní a vzdušnou hranici a vyhlásila zákaz vycházení od 19:00 do 6:00 hodin. Kolem prezidentského paláce se objevily zátarasy. V zemi teď zavládl chaos a nejistota, vojáci střelbou do vzduchu rozehnali asi 100 lidí, kteří se shromáždili na hlavním náměstí metropole Ouagadougou. Pučisté tvrdí, že připraví volby, které situaci uklidní. Diendéré řekl, že se jeho jednotka rozhodla jednat, protože se v zemi začala před volbami zhoršovat bezpečnostní situace. Politici, kteří jsou zadržováni ve střeženém domě, budou prý brzo propuštěni.
Hollande převrat odsoudil
Předseda národní rady, která plnila funkci dočasného parlamentu, Cheriff Sy k nejnovějším událostem rozhlasové stanici RFI řekl, že jde zjevně o puč. Vyzval národ, aby se proti této svévoli zmobilizoval, a požádal armádu, aby zasáhla. „Přechodné instituce byly jmenovány z vůle lidu a ten určil jejich poslání i dobu trvání. Žádná malá skupinka na tom nic nezmění. V případě nepřítomnosti prezidenta Kafandoa přebírám vedení státu já,“ řekl.
Elysejský palác vydal prohlášení, v němž se uvádí, že prezident Hollande „převrat, který se odehrál v Burkině Faso, rozhodně odsuzuje“. „Vyzývá k okamžitému osvobození zadržených osob, k obnově přechodných institucí a volebního procesu,“ stojí v prohlášení.
K propuštění zadržených politiků vyzvala také Africká unie, OSN i Spojené státy. Compaoré loni rezignoval pod tlakem nepokojů, které vyvolala jeho snaha zajistit si úřad na další funkční období. Hlavou západoafrické země byl od roku 1987, kdy se k moci dostal během převratu. Násilnosti si před rokem vyžádaly desítky mrtvých. V ulicích hlavního města tehdy zavládl chaos, když dav demonstrantů vnikl do budovy parlamentu a zapálil ji. Vyraboval také státní televizi.
Burkina Faso byla v minulosti francouzskou kolonií a pak také francouzským zámořským územím. Nezávislost získala ještě jako Hornovoltská republika v roce 1960 a od roku 1966 se tam vlády vystřídaly několikrát po převratech. Název Burkina Faso má země od roku 1984.
