Marksová chce 3 měsíce volna na ošetřování. Vyvolá konflikty v malých firmách
Lehce zneužitelná novinka?
NOVÉ
1
Proti tříměsíčnímu ošetřovatelskému volnu, které by ze zákona zaručovalo zaměstnanci stejné pracovní místo, se ozývají kritické připomínky. Podle Hospodářské komory nebo Unie zaměstnavatelských svazů ČR by to mohl být problém hlavně pro menší firmy, jejichž provoz by novinka mohla ohrozit. Obávají se také, že lidé budou ošetřovatelské volno zneužívat. Z nemocenského pojištění by totiž během péče o příbuzného dostávali 60 % základu svého příjmu. Dodávají proto, že by stát neměl zbytečně zavádět další regulace pracovního trhu a spíše by měl vytvořit co nejpružnější podmínky.
Unie zaměstnavatelských svazů ČR varuje, že by ošetřovatelské volno znamenalo pro firmy problém. „Firmy si nemůžou dovolit přijít na několik měsíců o zaměstnance. Zvláště obtížné to bude v menších firmách, kde o to třeba požádá více lidí najednou. Tam bude muset zaměstnavatel ošetřovatelské volno prostě zamítnout, což je velmi nepopulární a vyvolá to konflikty,“ uvedl pro Echo24 výkonný ředitel Unie Vít Jásek. Doufá proto, že si v praxi zaměstnanec a zaměstnavatel sednou a dohodnou se na oboustranně akceptovatelném řešení.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Také Hospodářská komora ČR varuje, že novinka z pera ministerstva práce a sociálních věcí by mohla ochromit celý provoz v některých firmách. „Prakticky ze dne na den budou muset zajistit náhradu za pečujícího zaměstnance, a to i za situace, kdy je kritický nedostatek uchazečů o práci, přičemž doba, za kterou náhrada bude potřeba, nebude předem určena a může trvat až tři měsíce,“ uvedl za Komoru její mluvčí Miroslav Diro. Diro pro Echo24 dodal, že nová sociální dávka také zvýší administrativní zátěž pro podnikatele.
Hospodářská komora a Unie zaměstnavatelských svazů se shodují také v obavě, aby nedocházelo ke zneužívání ošetřovatelského volna. „Okruh osob, o které lze pečovat, je velmi široký – v podstatě kdokoli, o kom řeknu, že je osoba blízká,“ podotýká Jásek. Diro zase dodává, že u skutečně dlouhodobých zdravotně komplikovaných případů je pravděpodobné, že zaměstnanec bude dávku čerpat opakovaně. „Mohou snadno hřešit na zvýšenou ochranu, kterou návrh nabízí. Krom dávky dlouhodobého ošetřovného navíc mohou pobírat od nemocných osob peníze v podobě příspěvků na péči, což by navíc v kombinaci s nárokem na ostatní dávky mohlo být pro pobíratele velmi výhodnou alternativou k práci,“ uvedl.
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) si ale nedovede představit, jak by se mohlo ošetřovatelské volno zneužívat. Těžce nemocného příbuzného si podle ní nelze vymyslet. „A kritici, ať se zeptají těch, kteří mají takovou zkušenost za sebou, zda by jim stačila dovolená? To může říct jen člověk, co žije zcela mimo realitu,“ uvedla pro Echo24. Ministryně dále zdůraznila, že je pro stát mnohem levnější, když je nemocný ošetřován doma, než když je v nějakém zařízení, například v léčebně dlouhodobě nemocných.
Vládní novelu o nemocenském pojištění poslali poslanci po prvním čtení k posouzení sociálnímu výboru.
Podle Unie zaměstnavatelských svazů ČR je nicméně současný vládní návrh oproti tomu původnímu lepší v jedné věci. „Když jsme návrh viděli poprvé, vyděsili jsem se, protože byl koncipován tak, že zaměstnanec nepotřeboval souhlas zaměstnavatele a mohl tedy kdykoli odejít na ošetřovatelské volno a neříct, kdy se vrátí. Naštěstí ministerstvo dostalo rozum a přidalo podmínku souhlasu,“ dodal Jásek.
Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LMC, která vyvíjí portály Jobs.cz nebo Prace.cz, hodnotí nové povinné regulace pro podmínky v zaměstnání obecně spíše jako kontraproduktivní. Volil by proto opačnou cestu zpružňování podmínek na pracovním trhu. „Situace je taková, že firmám výrazně chybí lidé, proto se musí přizpůsobovat. Hodně řešily další plánovanou regulaci pro práci z domova. To je něco, s čím jsou zaměstnavatelé konfrontováni, protože si za tím zaměstnanci stojí. A ve chvíli, kdo do toho stát hází vidle, komplikuje jim to práci,“ uvedl pro Echo24.
Podle Dombrovského čerpá většina Čechů na ošetřování svých rodinných příslušníků dovolenou navíc, místo toho, aby si brali nemocenskou dovolenou nebo neplacené volno. „Už teď má alespoň 43 % zaměstnanců v českých firmách alespoň týden dovolené navíc. Tam, kde to z různých důvodů nejde, mají jiné benefity a nabízí jinou kompenzaci. Plánované plošné zavedení 5. týdne dovolené povinně pro všechny zaměstnavatele by možná více lidem uškodilo, než prospělo,“ myslí si Dombrovský.
Až 2 miliardy korun ročně
Odhady ministerstva práce a sociálních věcí hovoří o tom, že by si ošetřovatelské volno ročně vybralo asi 30 tisíc lidí. Stát by to stálo kolem 1,8 miliardy korun, přičemž tato částka zahrnuje nejen výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění, ale také výpadek u daní a sociálních odvodů. 242 milionů ročně by pak stát tratil na zdravotním pojištění a dalších 32 milionů by bylo potřeba na mzdy 65 nových úředníků.
„Nová sociální dávka si vyžádá nemalé prostředky. Ministerstvo vyčíslilo náklady na více než 2 miliardy, zároveň ale připouští, že nedokáže dobře odhadnout počet lidí, kteří budou dávku čerpat,“ komentoval to Diro. Komora proto varuje, že navýšení výplaty dávek nemocenského povede k nárůstu mandatorních výdajů státního rozpočtu. „A tedy buď posílí sklon veřejných financí ke schodkovitosti, anebo tlak na zvyšování daní a pojistných odvodů. A to za situace, kdy celkové odvodové zatížení českých zaměstnavatelů je vůbec jedno z nejvyšších na světě,“ uvedl Miroslav Diro.
Hospodářská komora navíc upozorňuje na legislativní a koncepční nesystémovost, protože se dlouhodobým ošetřovatelským volnem zabývá ještě návrh poslanců z ČSSD na změnu zákoníku práce. Ten by umožnil zaměstnancům čerpat tzv. ošetřovatelskou dovolenou až po dva roky. „Pokud by se návrh stal součástí právního řádu ČR, je již nyní zjevné, že by měl pro zaměstnavatele destruktivní důsledky. Jde o historicky první návrh, kdy může zaměstnanec nárokovat přerušení pracovních povinností na nedefinovatelně dlouhou dobu, a to bez jakékoli možnosti objektivně prověřit oprávněnost tohoto požadavku ze strany zaměstnavatele,“ dodal mluvčí Hospodářské komory.
