Češka hodlá otřást pravidly Izraele. Kdo může být Žid?
Diskriminace mladé ženy
PŘÍBĚH
1
Češka Martina Ragacová se rozhodla otestovat rigidní izraelský systém, na základě kterého tamní úřady rozhodují, kdo smí mít v Izraeli trvalý pobyt a kdo ne. K ortodoxnímu judaismu přestoupila žena už před lety. Jenomže si vybrala soukromou výuku i obřad u uznávaného rabína Nissima Kurelitze, a proto její nárok stát neuznal. Boj ale podle listu Haarec nevzdává a hodlá se hájit i před Vrchním soudem Izraele.
Martina Ragacová se narodila v Praze v dobách socialismu. Její ateističtí rodiče před ní celá léta tajili, že její babička byla maďarská židovka. Dnes čtyřicetiletá žena ale tvrdí, že si vždycky myslela, že má k židovské víře velmi blízko. „Vždy jsem cítila silné napojení na ostatní židy a judaismus. Je těžké to vysvětlit,“ svěřila se izraelskému listu Haarec.
V roce 2001 se vydala na svůj úplně první výlet do Izraele. V zemi se jí tak zalíbilo, že zatoužila zůstat. „Cítila jsem, že sem patřím,“ řekla. Zároveň ale přiznala, že to možná byl v té době nerozvážný a možná i poněkud fanatický nápad mladé ženy.
Při dalších návštěvách jí přátelé doporučovali, aby přestoupila k ortodoxnímu judaismu u rabína Nissima Kurelitze v ultraortodoxním městě Bnei Brak. Ragacová dala na jejich rady a proces trval celkem tři roky, během kterých žila v Izraeli. Jenomže na konvertování související s nárokem na trvalý pobyt v zemi drží stále monopol vrchní rabinát.
Proto se žena nestačila divit, když se vracela z Prahy, kam odjela na krátkou dobu navštívit rodinu. Zatkli ji na letišti v Izraeli a kvůli „nelegálnímu vstupu do země“ strávila měsíc ve vězení. Nakonec ji přeci jenom dovolili v zemi zůstat a žádat o udělení pobytu.
Podle izraelského zákona o tzv. návratu by sice nárok Ragacové měl být automatický kvůli židovské babičce. Jenže ta zemřela už před lety a dokumentace, která by dokazovala její příslušnost k židovství, navíc není k dohledání. Všichni příbuzní, kteří by mohli tvrzení ženy podpořit, skončili za druhé světové války ve vyhlazovacích táborech.
Nicméně izraelské úřady daly ženě jasně najevo, že pokud zemi znovu opustí, už se nebude moci vrátit. Proto zde strávila celých pět let, a připravila se tak o kontakt s rodinou v České republice. Nakonec Prahu přeci jen na krátkou dobu navštívila a neplánovaně zde otěhotněla. Zůstala proto žít v České republice.
V současné době se znovu nachází v Izraeli i s malým synem a čeká na proces u Vrchního soudu. Pokud ten během příštích měsíců rozhodne, že má Češka nárok na trvalý pobyt v zemi, rozsudek může podle listu Haarec povážlivě otřást stávajícím systémem. „Pokud já osobně z toho nebudu mít prospěch, ostatní budou,“ prohlásila Ragacová pro izraelský deník.
