První pomoc s energiemi. Zbytečné vládní rozhazování, lidé jsou prý moc pohodlní

Na obzoru je první vládní plošné opatření, jak lidem ulevit od velmi vysokých cen energií. Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) přišel s úsporným tarifem, který by měl bez výjimky všem domácnostem na příští zimu zajistit určitou část spotřeby elektřiny i plynu až o pětinu levnější. Ačkoliv panuje téměř společenská shoda na tom, že do problémů s placením za energie se dostává i střední třída, a proto je systémová pomoc na místě, mnozí ekonomové jsou opačného názoru a pomoc kritizují.

Podle kritiků prý úsporný tarif nebude nutit lidi k šetření energiemi a více než dvacetimiliardová částka z rozpočtu, která poputuje k dodavatelům energií jako kompenzace, je podle nich zbytečným výdajem. Některé země, například Francie, přitom postupovaly radikálněji a ceny energií pro občany už dávno zastropovaly.

Levnější tarif by měl platit od začátku příští topné sezóny, která bude vzhledem k očekávanému ještě většímu růstu cen, zřejmě kritická. Každá domácnost by tak měla mít automaticky přístup k levnější elektřině i plynu do určitého objemu spotřeby, zatím se uvažuje o jedné megawatthodině. Záležet však bude na tom, na co lidé danou energii používají, například zda elektřinou i topí a ohřívají jí vodu.

Síkela vysvětluje omezené množství spotřeby, kterého se bude levnější proud či plyn týkat, tím, že je nutné, aby lidé energiemi šetřili. Ve srovnání s jinými státy je tedy toto vládní opatření, ač plošné, přesto stále k lidem poměrně přísné. Francouzi si například v Bruselu vyjednali výjimku, kdy vláda nařídila tamější hlavní energetické společnosti EDF cenu elektřiny zastropovat, a je tedy hluboko pod aktuální velmi vysokou tržní cenou 230 eur za megawatthodinu.

Stát navíc plánuje na rozdíl od francouzského scénáře dodavatelům ztrátu kompenzovat částkou ze státního rozpočtu, která by měla být až 24 miliard. Právě ta se zdá osloveným ekonomům přehnaná, a hlavně zbytečná. Pomoc by navíc podle nich měla být stále spíše cílená a praktikovaná přes sociální dávky. To je přitom administrativně velmi náročné a mnoho domácností buď neví, jak o existující příspěvek na bydlení zažádat, či se o pomoc žádat stydí.

„Principiálně vzato je jakékoli plošné opatření špatně, protože znamená tlumení dopadů aktuálního dění za cenu vyššího veřejného dluhu, a tedy na úkor budoucích daňových poplatníků. Ti přitom možná budou čelit i horším šokům než my dnes. Listina základních práv a svobod v článku 30 vcelku jasně stanovuje z mého pohledu logickou zásadu, že státní pomoc by měla být určena jen těm, kteří se dostanou do hmotné nouze. Proti této principiální úvaze ovšem stojí pragmatická potřeba reagovat rychle,“ říká v reakci pro Echo24 hlavní ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

„Zavádění a využívání plošných opatření je obvykle jednodušší a rychlejší, než je tomu u opatření selektivních. Umím si proto představit, že vláda začne krátkodobým plošným opatřením, ale zároveň bude urychleně chystat selektivnější formu podpory, na kterou přejde, jakmile bude tato forma připravená. Za nejlepší bych považoval soustředit se na správné nastavení a dobrou praktickou funkčnost stávajícího systému sociálních dávek,“ tvrdí Skořepa.

Poměrně striktní je i hlavní ekonom Capitalinked Radim Dohnal. „Jsem odpůrcem plošných opatření, a pokud toto má opravdu být takto plošné, pak je to od pana ministra Síkely chyba, či se jedná o ústupek agresivnímu Havlíčkovi (exministr průmyslu za ANO Karel Havlíček, pozn. red.). Stát nesmí žádné peníze jen tak rozdávat bez podmínek. Navíc jsme v situaci, že zuby nehty naplňujeme plynové zásobníky, abychom měli šanci přečkat zimu. Nižší spotřeba (poptávka) snižuje cenu energií. Každý odpovědný politik by měl zejména nyní vyžadovat úspory. Protože ale společnost je pohodlná a těžko snáší byť minimální nepohodlí, tak populisté tohoto zneužívají,“ řekl pro Echo24.

Podle Dohnala je vynaložená částka, která by na úsporný tarif z rozpočtu měla jít, příliš vysoká. „24 miliard korun je 89 procent inkasované dividendy z ČEZu pro stát (ze zisku 2021, vyplacené v 2022). K tomu ještě devět miliard na jednorázovou dávku 5 tisíc korun. Náš stát bude mít další výdaje na pomoc chudým, ať už kvůli drahým potravinám pro občany nebo dotacím sociálním službám, a také kvůli výdajům na zbrojení. Ještě tedy bude mnoho příležitostí na mimořádné výdaje. A to i když stát vydělá další miliardy korun za DPH z vyšší ceny energií,“ tvrdí ekonom.

Podle ekonoma Petra Bartoně ze společnosti Natland by dotace měly být cílenější. „Sociální tarif by neměl být „trochu pro všechny“, nýbrž „hodně pro málo“. Tedy cílený, pro lidi ve skutečné sociální nouzi. Toto všeobecné zlevnění je vlastně obdobou snížení DPH z energií minulé vlády, pouze s tím rozdílem, že by dotace byla EU-legální, což zrušení DPH z energií rozhodně nebylo. Ale stále platí, že oněch 4 až 5 tisíc za sezonu půjde i lidem, kteří onu slevu zásadně nepotřebují, a pro lidi ve skutečné sociální nouzi bude stejně nedostatečná,“ domnívá se v reakce pro Echo24 Bartoň.

Vláda se také nedávno zabývala možností vzniku státního obchodníka s energiemi, od kterého by stát elektřinu nakoupil mimo trh a nabízel by ji těm nejohroženějším domácnostem. To souviselo s nabídkou Pavla Tykače, který státu nabídl levnější elektřinu vyrobenou v uhelných elektrárnách. Podle aktuálních informací by však státní obchodník měl sloužit spíše k nákupu plynu.