Albánská vláda se hádá kvůli ČEZu
Balkánské angažmá ČEZu
ANALÝZA
1
Albánská sněmovna hlasovala o zákonu, podle kterého měla mezinárodní komise vyšetřit privatizaci místní energetiky společností ČEZ. Návrh předložila opoziční Demokratická strana bývalého premiéra Sali Berishy, vládní poslanci ovšem návrh minulý pátek těsnou většinou odmítli. ČEZ případ nekomentuje. „Zvláště pokud je tato otázka spíše záležitostí vnitropolitických sporů,“ uvedla mluvčí Barbora Půlpánová.
Návrh na vyšetřování české firmy podal šéf poslaneckého klubu albánských Demokratů Edi Paloka minulé pondělí a dokument včetně důvodové zprávy okamžitě publikovaly albánské listy. Zákon doporučil ustavení vyšetřovací komise, ve které by se sešli experti ze Spojených států nebo Evropské unie. Měli nezávisle vyšetřit události po roce 2009, kdy ČEZ v Albánii privatizoval 76 procent státního distributora elektřiny. V lednu 2013 vláda Sali Bersihy Čechy vyhnala a řízení energetiky převzali státní manažeři. Až do června 2014 pak probíhala mezinárodní arbitráž, která skončila vídeňskou dohodou českých energetiků s novou vládou socialistického premiéra Edi Ramy. Albánci podle ní firmě ČEZ vrátili 100 milionů eur, přes polovinu původní investice.
„Nesplnili, co slíbili“
Berishova strana v návrhu rovněž požadovala, ať se vídeňská dohoda zruší. V důvodové zprávě to zdůvodňuje tvrzením, že vyvlastnění českého investora proběhlo podle platných zákonů, protože ČEZ nedodržel podmínky privatizační smlouvy. Český gigant prý do albánské energetiky prý neinvestoval slíbenou částku, snížil hodnotu společnosti a ještě ji zadlužil, přitom odpojoval zákazníky od sítě. Tím ČEZ údajně způsobil albánskému státu škodu ve výši stovek milionů eur a nebyl tedy důvod, aby vláda vyplácela stomilionové odškodné. Demokratická strana k těmto tvrzením neuvedla žádné důkazy kromě neověřených citací tajné vládní zprávy z února 2014.
Přesto se „aféra ČEZ“, kterou novináři nazývají „největším podvodem v dějinách Albánie“, stala politickým i zpravodajským tématem týdne. Média se v první řadě zaměřila na spolupráci albánské dcery ČEZ s firmou DIA, která je registrována na Britských Panenských ostrovech a která měla od odběratelů vymáhat dluhy. Deník BIRN například zjistil, že policie vyšetřuje jednoho z majitelů DIA Kastriota Ismailaje kvůli praní špinavých peněz.
Při páteční schůzi sněmovny nebylo předem jisté, jestli koaliční poslanci dokážou návrh Demokratů zamítnout. Vládní strany měly k dispozici většinu 34 hlasů, při hlasování se však zmenšila na pouhé čtyři poslance. Socialisté premiéra Ramy totiž nemohli spoléhat na podporu menšího koaličního partnera, Socialistického hnutí pro integraci. Z jeho poslanců hlasoval proti zákonu pouze jeden, naopak devět opoziční Demokraty podpořilo a dvanáct se zdrželo. „Nepotřebujeme cizí komise, když máme vlastní zákony,“ připustil premiér v deníku Panorama, že se případem může zabývat místní justice.
Z pohledu společnosti ČEZ albánské dobrodružství skončilo dohodou o narovnání z loňského června, kterým byla ukončena arbitráž. Dohoda proběhla pod patronátem Energetického společenství, a proto ji musí respektovat i Albánie, která je členem této organizace stejně jako Česko.
