Sebevražda to nebyla, řekla prezidentka o tajemné smrti žalobce

Smrt žalobce, který vyšetřoval bombový atentát v Buenos Aires proti židovskému centru v roce 1994, nebyla podle prezidentky země sebevraždou. Žalobce Alberto Nismana našli mrtvého v neděli v jeho domě. Nisman přitom nedávno právě na prezidentku podal žalobu, že podle jeho názoru kryje pachatele útoku, který si vyžádal smrt 85 lidí.

"Jsem přesvědčena, že to nebyla sebevražda,“ napsala Cristina Fernández de Kirchner ve čtvrtek na své oficiální facebookové stránce. „Dnes nemám důkaz, ale zároveň nemám žádné pochybnosti.“

Příčinu smrti zatím vyšetřovatelé odmítli komentovat. Nismanovo tělo údajně leželo v koupelně v bytě zamčeném zevnitř. Podle první zprávy podlehl střelnému zranění, zbraň prý policie nalezla poblíž těla. Právě v pondělí měl přitom Nisman před poslanci vysvětlit obvinění vznesená vůči Fernándezové a ministrovi zahraničí Héctorovi Timermanovi.

Podle argentinské justice odpálila 18. července 1994 automobil naložený trhavinami před centrem židovských organizací skupina teroristů z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh, kterou zaplatil Írán. Útok si vyžádal 85 mrtvých a více než 200 zraněných. Podle Nismana plánovali politici očistit sedm mužů podezřelých ze spáchání teroristického činu, aby tak mohli s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy. "Prezidentka a ministr zahraničí učinili zločinná rozhodnutí, aby vykonstruovali nevinu Íránu, a mohli tak ukojit obchodní, politické a geopolitické zájmy," uvedl Nisman minulý týden.

Vláda jeho tvrzení označila za "bláznivé, absurdní, nelogické, iracionální, směšné a neústavní". Příslušný soudce měl o přípustnosti žaloby rozhodovat v únoru. Nisman se podle listu Clarín před pár dny nechal slyšet, že by kvůli tomuto případu "mohl skončit mrtvý".

V roce 2007 byla zveřejněna jména šesti podezřelých z atentátu včetně bývalého íránského ministra obrany. Islámská republika dodnes jakýkoli podíl na činu odmítá. Fernándezová se pokusila v roce 2013 navzdory kritice židovských organizací i Izraele o vytvoření vyšetřovací "komise pravdy", v níž by zasedli zástupci Argentiny i Íránu. Argentinský soud ale tehdy návrh zamítl.