Zemanova zdržovací taktika? Strany si netroufnou navrhnout ‚svého prezidenta‘
Prezidentské volby 2018
NOVÉ
1
Téma vlastního prezidentského kandidáta odkládaly strany za sněmovní volby. Nyní to vypadá, že na jeho navrhnutí nemusí mít dost času, pokud si to během vyjednávání o nové vládní koalici nebudou chtít rozházet u současného prezidenta Miloše Zemana. Významný hráč povolebního vyjednávání už dopředu avizoval, že nemíní spěchat. Kandidáti na prezidenta se přitom musí nahlásit na ministerstvo vnitra nejpozději 7. listopadu.
Už krátce po zahájení voleb v pátek večer Zeman prohlásil, že nebude spěchat na svolání první schůze sněmovny. „Po volbách podle ústavy svolám zasedání Poslanecké sněmovny a využiji maximální lhůty, což je 30 dnů, aby se do 30 dnů tato sněmovna sešla,“ řekl Zeman. Stranám prý chce nechat dostatek času na vyjednávání. Postupně si přitom začne na Hrad zvát lídry jednotlivých stran, které ve volbách uspějí, a začne se jich ptát na jejich názor na politickou strukturu České republiky po volbách.
ONLINE z prvního dne voleb ZDE.
Pokud si to strany nebudou chtít u Zemana „rozházet“ a využít jeho vliv při vyjednávání, pravděpodobně nebudou chtít představit svého kandidáta na prezidenta a Zemanova případného soupeře. Prezidentské volby totiž proběhnou už v lednu. Většina parlamentních stran doposud kandidáta nenavrhla a představitelé stran říkali, že o tom budou diskutovat až po sněmovních volbách. Povolební jednání se ale mohou táhnout a nová vláda může být sestavená až v době, kdy už nebude možné kandidáta na Hrad jmenovat.
Ministerstvo vnitra totiž už upozornilo, že kandidáty na prezidenta je podle zákona nutno nahlásit do 16.00 7. listopadu 2017.
Do té doby se jistě nesejde ani nová sněmovna. Pokud Zeman dodrží, co v pátek řekl, schůze se neuskuteční dříve než v pondělí 20. listopadu. Ministerstvo nejpozději 24. listopadu rozhodne o tom, zda kandidáti na Hrad splnili podmínky k účasti na prezidentských volbách. Těmi je kromě práva volit a dosažení věku 40 let ještě získání 50 tisíců podpisů občanů, nebo deseti senátorů, nebo dvaceti poslanců.
Navrhovat můžou teoreticky už od soboty
Pokud by se nechtěli ohlížet na Zemana, můžou teoreticky kandidáta na prezidenta navrhovat staří i noví poslanci. Jejich mandát se totiž na několik dní překryje. „Účinky zvolení poslance nastávají ke dni voleb, tedy k 14. hodině 21. října. Od toho okamžiku získávají poslanci svůj mandát, mají třeba i imunitu, apod. Poslanec může už třeba sbírat i hlasy pro kandidáta na prezidenta,“ řekl pro Echo24 Jan Kudrna, odborník na ústavní právo.
S tím vesměs souhlasí i další ústavní právník Aleš Gerloch. „Mandát vzniká ve chvíli, kdy státní volební komise vyhlásí výsledky voleb. V podstatě už před ustavující schůzí se ustavují poslanecké kluby, také se jedná o kandidátovi na předsedu, sejde se mandátový a imunitní výbor a provádí se také technická příprava, například průkazy poslanců,“ uvedl pro server Echo24 Gerloch.
Současně ale kandidáta na prezidenta mohou ještě několik dní navrhovat i „staří poslanci“. „Mandát zaniká uplynutím 4 let od jejich zvolení. Poslední volby byly 25. a 26. října 2013, takže úderem půlnoci 25. října 2017 je poslední den jejich mandátu. To znamená, že ještě i oni můžou nominovat kandidáty na prezidenta,“ dodal Kudrna.
Čtěte dále: Zeman bude po volbách zdržovat, sněmovnu svolá s využitím maximální lhůty
Kandidaturu zatím oficiálně podali tři uchazeči
Svou kandidaturu na prezidenta republiky do tohoto čtvrtka u ministerstva vnitra podali zatím tři uchazeči o Pražský hrad. Dva z nich navrhují poslanci, třetí dosud nepředložil podporu poslanců, senátorů ani občanů. Jména kandidátů s odkazem na ochranu soukromých údajů úřad neuvedl. Nezveřejnil tedy ani poslance, kteří jim kandidátní listiny podepsali.
Dostatek poslaneckých podpisů v uplynulém týdnu oznámili bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek a prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Kulhánek řekl, že má k dispozici 23 podpisů od poslanců z pěti až šesti stran. Hynek získal podporu 22 poslanců z pěti politických stran.
Senátorskou nominaci oznámil bývalý velvyslanec Pavel Fischer, podpisy občanů mají současný prezident Miloš Zeman, bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Michal Horáček. Podporu senátorů má i místopředseda senátu Jaroslav Kubera, jenž ale svou kandidaturu nepotvrdil.
Dostatek podpisů pod peticí nečekaně oznámil v létě na tiskové konferenci i podnikatel Vladimír Boštík. Svou kandidaturu ale dosud nezaregistroval ani u úřadu dohlížejícím na hospodaření politických stran, což je povinný úkon. Takový krok dosud učinilo deset kandidátů a jedna kandidátka.
