Víc zdí a plotů než za studené války? Státy se opevňují
Proti imigraci ČI pašování
MAPA UVNITŘ
2
Evropa bude možná mít brzy na hranicích skoro stejně fyzických bariér jako za studené války. Může za to jak letošní uprchlická krize, tak příval běženců z válkou postižených oblastí na Ukrajině. A množství plotů, ostnatých a dalších zábran se dále staví, a to nejen v Evropě. Kde všude jsou, zmapoval týdeník The Economist.
Evropa se pomalu ale jistě blíží k dlouho neznámému stavu, kdy neustále rostou další a další fyzické zábrany podél státních hranic. Podle časopisu The Economist je stav kritický a blíží se vyhroceným poměrů za studené války ve druhé polovině 20. století.
40 countries around the world have built fences against 64 of their neighbours since 1989 http://t.co/GA2RedQmgu pic.twitter.com/xPWeI4Ymsf
— The Economist (@TheEconomist)
17. Září 2015
Týdeník to dokumentuje na interaktivní grafice. Z ní je patrné, kdo, kdy, proti komu a z jakého důvodu bariéru vybudoval. Řada z těch, co už existují, pochází z dob minulých, sahající do místních konfliktů, nicméně ve 21. století jich začalo opět přibývat.
Jde zejména nově postavené zdi a ploty v Evropě i na Blízkém východě. Výjimkou nejsou i nově postavené zábrany v Africe nebo Jižní Americe. Nyní se ale věnuje pozornost zejména maďarským hranicím a těm, které přímo čelí náporu současné vlny migrantů. Došlo tak k opevnění maďarsko-srbské hranice ostnatým drátem a oplocena byla i hranice s Chorvatskem. Na hranice poslalo Maďarsko i vojáky.
Čtěte také: Maďarsko oplocuje i hranici s Chorvatskem. Posílá tam vojáky
Nejedná se přitom pouze o Maďarsko, své hranice opevní i Rumunsko a s plánem na konstrukci bariér přišly letos i pobaltské státy. Od pádu Berlínské zdi se 40 zemí po celém světě rozhodlo proti celkově 64 svým sousedům postavit nějaký druh zábrany.
V Americe, Asii i Africe
A nejde zdaleka jen o Evropu. Další z příkladů je militarizované území Kašmíru mezi Pákistánem, Indií a Čínou. Po sporech o teritorium po skončení britské nadvlády v roce 1947 se o území vedly boje, v roce 1962 zde byla OSN vytvořena linie oddělující sporné území. K podobnému kroku se Organizace spojených národů uchýlila i na Kypru, kde severní část ovládaná Turky byla po pokusech o sjednocení oddělena od jižní řecké části. Oba územní celky nyní odděluje tzv. zelená linie, na ostrovu samotném je přítomno několik armád.
Známá je také hraniční zeď oddělující USA a Mexiko, která nicméně zcela neodolává jak imigrantům, tak např. pašerákům drog. Od konce 70. let je pak také izolovaná Severní Korea, která své hranice střeží za silné vojenské přítomnosti. Neobvyklé nejsou fyzické hranice s ploty ani v Africe, kde například Jihoafrická republika, která se od poloviny 70., respektive 80. let opevnila proti imigrantům z Mozambiku a Zimbabwe.
Většina zemí uváděla důvody těchto staveb jako bezpečnostní, častý je také právě důvod velké imigrace nebo zamezování pašování. Většina těchto fyzických hranic vznikala po 11. září 2001, 15 jich pak vyrostlo letos a několik dalších se v současnosti plánuje. Do konce roku má například Izrael dokončit plánovou výstavbu zdi na hranicích s Jordánskem, čímž by měl být kompletně opevněn.
Ne všechny hranice jsou tvořeny fyzickou zábranou jako je plot či zeď, příkladem je brazilská virtuální zeď z roku 2013. Brazílie totiž navrhla, aby celou délku její téměř 15 tisíc km dlouhé hranice monitorovaly drony a satelity. Letos tento plán spustila na paraguajských a bolívijských hranicích, které jsou nejčastější branou pašeráků do země. Tyto hi-tech řešení ale podle The Economist ne vždy fungují a tak je pro mnoho zemí včetně například Spojených států nebo Saúdské Arábie stále realitou ostnatý drát, plot a zeď.
Celou interaktivní grafiku naleznete zde.
