Můžu jít do uprchlických zařízení? ptá se Mikuláš

Otázky německých Mikulášů

Můžu jít do uprchlických zařízení? ptá se MikulášNOVÉ 1
Svět

Echo24

Sedmašedesátiletý Harry Flicka nemá na Mikuláše moc dobré vzpomínky. „Přišel k nám čert s pytlem, z kterého visely dětské nohy. Bylo nás doma pět, všechny nás zbil metlou tak, že nám na nohou zůstaly modřiny,“ říká. Právě tento zážitek ho motivoval k tomu, aby sám dělal věci jinak. Flicka, nyní už masér v důchodu, dělá Mikuláše už 36 let a bílý plnovous nosí po celý rok. I přesto se nedávno vydal na seminář pro Mikuláše, který každoročně organizuje v Kolíně nad Rýnem Spolek německé katolické mládeže, aby se přiučil něco nového.

Letité zkušenosti s hraním Mikuláše má i zbylých 54 účastníků školení. A právě proto dobře vědí, jaké otázky si představitel Mikuláše v roce 2015 klade: Smím ještě děti napomínat? Můžu vůbec ještě předstírat nějakou taškařici? A především: Můžu zajít i do uprchlických zařízení?

Je třeba připomenout, že tu nejde o bodrého chlapíka v červeném kabátu obšitém bílou kožešinou a se špičatou čapkou, ale o svatého Mikuláše, který má v ruce berlu a na hlavě mitru. Reprezentuje tedy křesťanskou víru. Otázka proto zní: Budou muslimové rozumět tomu, co dělám? Chtějí vůbec něco takového? Anebo to budou chápat jako pokus o misionářství?

‚Uprchlíky nesmíme opomenout‘

Walter Simon, který Mikuláše dělá už 43 let, si na tuhle otázku již odpověděl: Uprchlíky rozhodně nechce ve svém domovském městečku Kempen am Niderrhein opomenout. Koneckonců jsou to prý právě oni, kdo potřebuje dárky nejvíce. Katolický farář v jeho městě v tom ale vidí problém, a tak se mikulášská besídka bude konat v evangelickém spolkovém domě. Postaráno je o tlumočníka i o odvoz autobusem.

Šestapadesátiletý Bernd Wagner-Ost chce jako Mikuláš navštívit uprchlická zařízení v Kolíně nad Rýnem. „Kárat ale Mikuláš tyhle děti nesmí. Už tak si zažily spoustu hrozných věcí, musí proto slyšet jen pozitivní věci,“ myslí si.

Vedoucí semináře pro Mikuláše Britta Völknerová navrhuje, aby se letos postupovalo zcela jinak: „Třeba by Mikuláš mohl přijít na už probíhající akci, všem potřást rukou a poděkovat i dobrovolníkům.“ Na konci několikahodinové debaty na semináři pro Mikuláše je tabule popsána hesly jako „jazyková bariéra“ či „nedostatek informací“.

Čtěte také: Čtvrtina německých přistěhovalců je proti uprchlíkům

Je tu další petice: Zastavte uprchlíky a zavřete hranice

‚Ani v NDR jsem se necítil tak cize jako teď.‘ Ostrý dopis kancléřce

‚Po výstupu mi zavolala imám‘

Na závěr se ke slovu hlásí i veterán mikulášských oslav Harry Flicka. Vzpomíná, jak kdysi v Duisburgu vešel do školní auly, kde seděly téměř výhradně dívky s muslimským šátkem na hlavě. „Nejprve jsem si pomyslel: ‚Tak tady jsem špatně. Musím pryč‘,“ říká. „Nakonec jsem ale zůstal a dnes jsem rád. Byl to jeden z nejhezčích výstupů, jaké jsem kdy měl,“ citovala jej agentura DPA.

„Děti byly tak pozorné a vše sledovaly s takovým zájmem, jaký jsem už dlouho nezažil. Věděly, že Mikuláš byl biskup a žil v dnešním Turecku. Znaly i legendu o něm,“ říká Flicka.

Po výstupu mu prý zavolal místní imám. „Setkali jsme se, popovídali jsme si a shodli jsme se na tom, že oba věříme v jednoho Boha. Odnesl jsem si z toho ponaučení: Způsob myšlení mají muslimové stejný jako my. Všichni chtějí jen to, aby se děti měly dobře,“ dodává Flicka.