Česko prosadilo své připomínky k sankcím, oznámil Sobotka

České republice se podařilo prosadit hlavní připomínky k podobě sankcí Evropské unie vůči Rusku. Ochráněn byl zejména strojírenský export, řekl dnes v Kroměříži novinářům premiér Bohuslav Sobotka. Příměří, které nyní na Ukrajině platí, by podle něj mohlo zpřísnění sankcí oddálit. 

„Podaří se do nejvyšší možné míry ochránit český strojírenský export, který by mohl být ohrožen, pokud bychom souhlasili s původním návrhem, jak ho připravila Evropská komise,“ uvedl Sobotka.

Ohrožen byl podle něj zejména vývoz obráběcích strojů. Bezprostředně tak hrozily ztráty na tržbách ve výši zhruba osm miliard korun ročně, řekl Sobotka. „Příslušná ustanovení v sankcích jsou nyní formulována takovým způsobem, že by to naše klíčové exportéry v těchto strojírenským komoditách ohrozit nemuselo,“ dodal. Závěrečná podoba dokumentu by měla být formálně potvrzena v pondělí. 

Čtěte také: Příměří na Ukrajině? Obě strany se obviňují ze střelby

Příměří na Ukrajině je podle Sobotky prvním významným prvkem snížení napětí v regionu. Pokud bude klid zbraní v následujících týdnech trvat, nemusely by se podle premiéra nové sankce hned začít uplatňovat. „Bylo by to jisté gesto ze strany Evropské unie,“ poznamenal. „V těchto hodinách se zdá, že je příměří dodržováno z obou stran. Důležité je, aby boje znovu nevypukly,“ uvedl Sobotka. 

Čtěte také: Evropa přitvrdí sankce vůči Rusku

Evropská unie se v pátek dohodla na rozšíření protiruských sankcí kvůli postupu Ruska na Ukrajině. Dohoda má být schválena v pondělí a platná by mohla být od úterka. Sankce by podle agentury Reuters měly ruským státním firmám ztížit přístup k financím a zasáhnout více než dvě desítky vysoce postavených jednotlivců. Rusko pohrozilo, že bude na rozšíření restrikcí reagovat. Ukrajinský konflikt se nyní podařilo ztlumit dohodou o příměří, která platí od pátečního večera. 

Podobné připomínky jako Česká republika mělo ke zpřísněným sankcím například i Slovensko. Týkaly se rovněž takzvaného zboží dvojího užití, tedy toho, které lze využít pro civilní i vojenské účely. Podle slovenského premiéra Roberta Fica se prý nebudou schvalovat jednotlivé výrobky, ale ruské firmy, jimž toto zboží evropští výrobci nebudou moci dodávat. 

Čtěte také: Rusko prý bude na nové sankce EU reagovat

Nové sankce proti Rusku by měly zasáhnout státem ovládané energetické firmy jako Rosněft či některé dceřiné společnosti plynařského gigantu Gazprom, tvrdí diplomatické zdroje Reuters. Samotnou plynařskou firmu podle diplomatů postihy trestat nebudou, neboť je stěžejním dodavatelem zemního plynu do evropských zemí.

Postihy budou zahrnovat také další omezení přístupu bank na evropské finanční trhy, které má Rusku ztížit financování významných infrastrukturních staveb. Zákaz se má týkat rovněž například prodeje vyspělých technologií v energetickém sektoru, třeba těch souvisejících s výzkumem ložisek břidlicového plynu či polárních oblastí. 

Podle kuloárních informací se na „černé listině“ osob se zákazem vstupu do EU a se zmrazeným majetkem v působnosti unie nově ocitne 26 lidí, z toho deset představitelů separatistů a 16 Rusů. Původní návrh, aby se mezi nimi objevil i ministr obrany Sergej Šojgu, nakonec podle jednoho z diplomatů velvyslanci členských zemí zamítli.