Uprchlíky z válečných oblastí tu nechceme, říká polovina Čechů

Polovina Čechů je proti přijímání uprchlíků ze zemí s válečným konfliktem. Dvě pětiny se kloní k jejich přijetí do doby, než se budou moci vrátit domů, a jen čtyři procenta uvedla, že Česko by mělo uprchlíky přijmout a nechat je zde usadit.

Obyvatelé Slovenska jsou v tomto ohledu ještě vyhraněnější, naopak v Polsku jsou uprchlíkům nakloněni více. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a obdobného průzkumu center CEORG v Polsku a na Slovensku.

Proti přijetí běženců je 62 procent Slováků a 38 procent Poláků. Pro přijímání uprchlíků a jejich usazení v zemi se na Slovensku vyslovily dvě procenta lidí a v Polsku šest procent. Polovina Poláků by je nechala v zemi jen do doby, než budou schopni se vrátit domů. Na Slovensku je téhož názoru třetina lidí.

Názory na přijímání uprchlíků z Ukrajiny jsou mezi Čechy a Slováky méně jednoznačné. Zhruba polovina dotázaných z obou těchto států ho nepodporuje, dvě pětiny by pro něj zvedly ruku. V Polsku je poměr obrácený, polovina souhlasí a dvě pětiny nesouhlasí s přijímáním ukrajinských uprchlíků.

Přijímání uprchlíků z válčících zemí na přechodnou dobu podporují spíše lidé s vyšším vzděláním a lepší životní úrovní. Vysokoškoláci a občané s vyšší životní úrovní jsou relativně častěji nakloněni i přijetí aspoň nějakých azylantů z Blízkého východu, severní Afriky a Ukrajiny.

Podle zjištění CVVM Češi očekávají, že se cizinci co nejvíce přizpůsobí zvyklostem české kultury, a dlouhodobě je vnímají jako určité bezpečnostní riziko.

Agentury provedly průzkum v první polovině září mezi tisícovkou dotázaných v každé zemi.