Zlatou horečku ochlazují poslanci. 400 miliard má zůstat pod zemí

O průzkum a případnou těžbu českého zlata nikdy nebyl tak enormní zájem jako právě teď. Na ministerstvu životního prostředí leží 15 žádostí od 10 firem na stanovení průzkumných území prakticky po celé republice. Sněmovna ale nejspíš vyzve vládu, aby potvrdila, že „těžba zlata není na území ČR žádoucí“.

Před dvěma lety registrovalo ministerstvo životního prostředí žádosti čtyř firem o prověření zlatých ložisek na šesti místech republiky. Teď to je víc než dvojnásobek. Pod zemí se nacházejí stovky tun zlata v hodnotě až 400 miliard korun.

Na seznamu firem žádajících o geologický průzkum nechybí tradiční místa, jako je nejvýznamnější české ložisko v Kašperských horách, kde se nachází více než 100 tun zlata v hodnotě okolo 130 miliard. Mezi známější patří i středočeské Mokrsko nebo Zlaté Hory v Jeseníkách.

Prospektoři ale mají zájem také o menší ložiska, jako jsou například Roudný nebo Voltýřov ve středních Čechách. Nejvíce žádostí si podala společnost Potamon GTS – celkem čtyři včetně zmiňovaných Kašperských hor.

Ministerstvo životního prostředí zatím nezveřejnilo, jak s žádostmi naložilo. „Žádné rozhodnutí o stanovení průzkumného území dosud není v právní moci,“ uvedlo pouze na dotaz redakce ECHO24.cz.

Koalice zlato nechce

Vzhledem k tomu, že v minulých letech byly nakonec všechny žádosti o průzkum zlatých ložisek zamítnuty, není pravděpodobné, že by tomu nyní bylo jinak.

Zvláště poté, co se ČSSD, ANO a KDU-ČSL v koaliční smlouvě i programovém prohlášení dohodly, že „neumožní obnovení průzkumu a těžby zlata v ČR“.

„Protizlaté“ aktivity se teď rozhodli podpořit i poslanci výboru pro životní prostředí. Schválili usnesení, které na této schůzi předloží ke hlasování celé sněmovně. V něm se například ukládá ministrovi průmyslu a životního prostředí, aby zpracovali návrh surovinového politiky v souladu s programovým prohlášením vlády. Obdobné by to mělo být také v horním zákonu a zákonu o geologických pracích.

Platná surovinová koncepce z roku 1999 už přitom obsahuje formulaci o nutnosti "zabezpečit ochranu zásob ložisek zlata a ponechat je jako rezervu pro případné ekologicky příznivé využití budoucími generacemi".

Poslanci ekologického výboru rovněž chtějí, aby sněmovna vyzvala kabinet k dodržení svého usnesení z roku 1999, v němž vláda konstatovala, že „vzhledem k tuzemské potřebě zlata, situaci na světových trzích zlata a vzhledem k negativnímu vlivu těžby a zpracování zlata na životní prostředí není těžba zlata na území ČR žádoucí“. Vzhledem k rozložení sil ve sněmovně je pravděpodobné, že dolní komora parlamentu návrh výboru pro životní prostředí přijme.

Cena zlata je pětinásobná

Změnit se to ještě snaží Rada České asociace ložiskových geologů, která se proti stanovisku sněmovního výboru pro životní prostředí ohradila. Tvrdí, že současná situace je výrazně odlišná oproti té v roce 1999, kdy vznikly hlavní vládní dokumenty proti zlatu.

„V roce 1999 byla světová cena zlata 252 dolarů za trojskou unci, současná cena osciluje kolem 1300 dolarů. To znamená, že je víc než pětkrát vyšší. Naproti tomu průměrné náklady na získání jednoho gramu zlata stouply za stejné období na dvoj- až trojnásobek,“ uvedl v memorandu asociace její předseda Mirko Vaněček. Dodal, že to umožňuje při případné těžbě věnovat dostatek prostředků na omezení nepříznivých vlivů na životní prostředí.

„Zákaz provádění průzkumných prací, které dlouhodobě neovlivňují životní prostředí, z nepochopitelných důvodů znemožňuje rozšiřování poznání stávající nerostné surovinové základny, která je neodmyslitelnou součástí přírodního bohatství státu,“ poznamenal Vaněček. Česká asociace ložiskových geologů kritizuje taky to, aby se zlato oddělilo od jiných nerostných surovin a platily pro něj jiné podmínky.

Obce nesouhlasí, výjimkou jsou Zlaté Hory

Pokusy o průzkum zlatých ložisek ale v minulosti narazily taky na odpor místních radnic, obyvatel a rovněž ekologických organizací.

"Nesouhlasíme s tím, aby byl povolen souhlas se stanovením průzkumného území," řekla před časem například starostka Kašperských Hor Alena Balounová, podle které je negativní postoj obyvatel k průzkumu a případně těžbě dlouhodobě neměnný.

Jednou z mála výjimek jsou Zlaté Hory, kde samospráva s prověřením tamního ložiska souhlasila.