Dilema kurdských uprchlíků: zemřít žízní, nebo se nechat zmasakrovat

BOJE V IRÁKU

Dilema kurdských uprchlíků: zemřít žízní, nebo se nechat zmasakrovatAKTUALIZOVÁNO 1
Svět
Tereza Vilímová
Sdílet:

Kurdští uprchlíci jsou uvězněni na vrcholech pohoří Sindžar a řeší životní volbu: sestoupit a nechat se zabít sunnitskými extrémisty nebo zůstat a riskovat, že umřou žízní a hladem.

Poté, co v sobotu sunnitští bojovníci dobyli město Sindžar a okolní vesnice, se musela řada obyvatel uchýlit do pohoří Sindžár. Hory, které pro ně byly v první chvíli útočištěm, se nyní podle serveru The Washington Post stávají hrobem pro jejich děti.

„V úterý zemřelo deset dětí a jedna starší žena. V pondělí zemřelo sedm dětí,“ řekl třiadvacetiletý Shibab Balki pro server The Washington Post, který je na hoře uvězněn spolu s matkou, sestrou a čtyřmi bratry. „Viděl jsem to na vlastní oči,“ dodává. Uprchlíci o své situaci informovali prostřednictvím mobilních telefonům. Nyní se většině z nich přístroje vybily.

Nafií, další uprchlík ukrývající se v horách, dodal: „Chybí nám jídlo, munice i voda. O jeden chléb se nás dělí deset, pro vodu musíme chodit dva kilometry daleko.“

Čtěte také: Islamisté pokračují v tažení Irákem. Zabrali další ropné pole

„Rodiny, které uprchly z oblasti potřebují naléhavou pomoc, včetně 25 000 dětí, které jsou nyní uvěznění v horách v okolí města Sindžáru a zoufale potřebují humanitární pomoc včetně pitné vody a hygienické služby,“ napsal ve svém prohlášení Marzio Babille z Dětského fondu OSN (UNICEF).

Uvězněni na hoře

„Není tam žádná voda, žádná vegetace, jsou úplně odstřiženi od pomoci a obklopuje je Islámský stát,“dodal Babille pro The Washington Post. Uprchlíkům hrozí smrt žízní a hladem, pokud na hoře zůstanou. Pokud z ní sestoupí, budou s největší pravděpodobností zabiti sunnitskými extrémisty.

Ti krátce po dobytí oblasti zveřejnili na sociálních sítích fotografie, které ukazují kruté vraždění obyvatel města Sindžar. Na jedné z fotografií leží na poli šest mužů obličeji k zemi a jeden z bojovníků na ně míří zbraní. Fotografii doplňuje nápis „Zabijte je, kdekoli je najdete!“.

 „Bylo nám řečeno, abychom konvertovali, nebo že přijdeme o hlavy,“ řekl Chuldún Atjás, který ve městě zůstal, aby střežil úrodu své rodiny pro The Guardian. 

Smrt hrozí tisícům jezídů

Uprchlíci proto zůstávají na horách a doufají, že pomoc přijde brzy. Už nyní ale podle UNICEF na dehydrataci zemřelo kolem 40 dětí. V pondělí v noci se irácká letadla pokusila shodit na horu balíky s balenou vodou. Ty se ovšem dostaly jen k velmi malému počtu vysídlených lidí. Podle OSN je na horách 40 000 uprchlíků, píše The Guardian. 

Většinu z uprchlíků tvoří tzv. jezídové. Jedná se kurdskou minoritní sektu, která slučuje části starověkého zoroastrismu s křesťanstvím a islámem.  Podle deníku The Guardian byli jezídové ze strany sunnitských džihádistů považováni za uctívače ďábla.

Čtěte také: ČR by s uznáním Kurdistánu spěchat neměla

O víkendu probíhaly na severu Iráku střety mezi sunnitskými extrémisty a pešmergy, kurdskými militantními jednotkami, jež působí v autonomní oblasti, kterou obývají Kurdové. Extrémisté dobyli několik menších měst, dále ropné pole a přehradu na severu země.  

Kurdové dlouho usilují o samostatnost. V Iráku od pádu Saddáma Husajna vybudovali autonomní oblast s vlastní regionální vládou i ozbrojenými silami. Podle magazínu Time jsou ale stále závislí na Iráku a jejich osamostatnění by bylo finančně velmi nákladné.  

Sdílet:

Hlavní zprávy