11 Humanitární katastrofa

'Je to údolí smrti. 70 % jezídů je už mrtvých,' prohlásil generál

NOVÉ

Hory v okolí Sindžáru na severu Iráku, kam přes 40 000 příslušníků náboženské sekty jezídů uprchlo před džihádisty z hnutí Islámský stát (IS), zaplavují mrtvá těla. Přes 70 procent z nich je již podle iráckého generála nejčastěji následkem dehydratace mrtvých a jejich těla prý ožírají psi. Dnes navíc při srážkách islamisté údajně zabili přes 500 uprchlíků, některé z nich pohřbili zaživa.

„Je to údolí smrti. Přes 70 procent z nich je už mrtvých,“ řekl novináři britského deníku Telegraph Jonathanu Krohnovi irácký generál Ahmed Ithwany, vedoucí jedné z vládních humanitárních misí na pomoc uprchlíkům.

Podle svědectví Krohna, který se do místa dostal na palubě vrtulníku irácké armády, lze spatřit stovky lidí, jak se v nesnesitelném vedru plahočí k jejich cíli, ke hranicím se Sýrií. Menší děti nesou vyčerpané v náručí jejich rodiče. Starší apaticky pochodují vedle nich. Na zádech uprchlíci nesou jen něco málo, co si stihli vzít sebou.

„Abych byl upřímný: to málo, co těm lidem shodíme, jim nestačí. Vychází to pět lidí na jednu láhev vody.“

„K vrtulníku se okamžitě seběhly stovky uprchlíků, aby se dostaly k jedné z mála dodávek humanitární pomoci,“ uvedl Krohn. Příslušníci iráckých sil ale přiznávají, že humanitární pomoc ze strany vlády není dostatečná. „Abych byl upřímný: to málo, co těm lidem shodíme, jim nestačí. Vychází to pět lidí na jednu láhev vody,“ řekl Faisal Elas Hasso, člen kurdské armády. Uprchlíci musí čelit nejenom žízni a hladu, ale také ochromujícímu horku. Oblast hor je neplodná, nemohou se napít z přírodních pramenů, ani se uživit lovem drobných zvířat. Na humanitární pomoci jsou závislí.

Islamisté dnes navíc při ofenzívě údajně povraždili nejméně 500 jezídů. Informoval o tom podle Reuters irácký ministr pro lidská práva Muhammad Šía Súdání. Sunnitští radikálové některé z obětí pohřbili zaživa, jsou prý mezi nimi ženy a děti. Asi 300 žen ozbrojenci unesli. 

Více zde: Některé pohřbili zaživa. Islamisté zaútočili na jezídy

Přes 40 000 příslušníků náboženské sekty jezídů se ukrylo v horách v okolí města Sindžár na severu země poté, co jejich hlavní město obsadili džihádisté. Jezídové vyznávají přibližně 4000 let staré náboženství, v němž se potkávají prvky zoroastrismu, judaismu, křesťanství i islámu. Bojovníci Islámského státu je považují za vyznavače ďábla a příslušníky sekty systematicky vyvražďují, stejně jako vyznavače všech jiných náboženstvích kromě sunnitského islámu na kontrolovaných územích na severu Iráku.

Dostat se ze smrtelné pasti v horách se podařilo zatím jen okolo 5 000 jezídů. Helikoptéry na skalnatém povrchu hor nemohou přistát. Jde to pouze na nejvyšším vrcholu hory Sindžár, který je mimo dosah raket islamistů. Vrtulník ale může pojmout pouze okolo jednoho tuctu uprchlíků. Tímto způsobem se podařilo dostat do bezpečí jen okolo 100 jezídů. „V pátek mě zachránili. Musel jsem tam ale nechat svoji neteř. Nedokázala ani udržet oči otevřené. Umírala, nechal jsem ji proto tam, vstříc jejímu osudu,“ řekl Eman Edo, jeden ze zachráněných vrtulníkem.

Podrobnosti zde: Kurdští vojáci zachránili tisíce jezídů z horské pasti

Těla mrtvých jezídů začínají požírat psy

„Těla mrtvých začali požírat místní psi,“ řekl deníku Telegraph Haji Khedev Haydev, jeden z mála jezídů, kterým se ze smrtelné pasti v horách podařilo uprchnout. „V horách se to dá vydržet dva dny, ne více. Uprchlíci očekávají pomoc od okolního světa,“ řekl Saydo Haji, přeživší jezíd. „Ani v jeskyních se nedá vydržet, jedna z nich se stala hrobem pro 50 lidí,“ řekl jiný.

Podle Vian Dakhilové, jezídské členky iráckého parlamentu, nejméně stovky uprchlíků již zemřely. „Na pomoc máme jen několik dnů, pak začnou masově umírat,“ prohlásila Dakhilová.

Čtěte také: SOS! Křesťané ve smrtelném ohrožení

Pětatřicetiletý uprchlík Saydo Kuti Naner, měl oproti jiným štěstí. Podařilo se mu s 13 dalšími jezídy proplížit se přes území IS a dostat se přes Kurdy kontrolované oblasti Sýrie do Kurdistánu. V Iráku ale musel nechat svého otce i matku. „Oba byli příliš staří na tak náročnou cestu. Musel jsem je tam nechat, stejně tak 200 našich ovcí,“ uvedl.

Mikey Hassan a jeho dva bratři si zas cestu do kurdského města Dahúk, hlavního cíle všech uprchlíků, z vrcholu hory Sindžár po dvou dnech skrz džihádisty prostříleli. S svými rodinami pochodovali přes 17 hodin bez jídla.

Hlavním cílem jezídů je kurdské město Dahúk na území Sýrie. Podle organizace Human Rights Watch se tisíce uprchlíků ve vesnici jižně od města utábořili ve školách a budovách ve výstavbě. Měli sebou jen minimálně jídla, pití a nejnutnější oblečení. Po pár dnech se rozptýlili do okolních křesťanských měst.

Čtěte také: Američané podnikli čtyři nové letecké útoky na radikály

„Večer se blíží. Pošlete vrtulníkem potraviny a vodu. Jinak zítra najdete jenom masové hroby,“ píše se v textové zprávě, kterou obdržel podle HRW jezídský aktivista v Dahúku. To bylo ve středu. „V horách umře každý den 10 až 15 lidí, až v polovině případů se jedná o děti. Umírají nejčastěji na dehydrataci,“ prohlásil tamní lékař, který se stará o uprchlíky. „Žádné jídlo, žádné pití, žádná záchrana, žádná cesta ven,“ dodal. Doktor uvedl, že slyšel i o dvou případech žen, které zemřely při porodu.

Humanitární pomoc hladovějícím běžencům poskytly i Spojené státy. Americká letadla shodila v horách na třikrát celkem dvaasedmdesát balíků, které obsahovaly 14 000 litrů vody a více než 16 000 porcí jídla. V noci na neděli se k americké pomoci přidali i Britové.

Čtěte také: Dají jim auta, zbraně, peníze. Jak vypadá nábor mladých islamistů


Vážení čtenáři,
internetový deník Echo24 se rozhodl změnit podobu čtenářských diskuzí pod texty, které na našich stránkách publikujeme. Diskuzí se nově mohou účastnit pouze ti čtenáři, kteří jsou přihlášení a kteří mají zaplacený nějaký typ předplatného. To si můžete pořídit již od 149 korun měsíčně zde.

K tomuto kroku jsme se rozhodli kvůli neúměrně velkému počtu diskutujících, kteří nerespektovali pravidla slušné diskuze, napadali ostatní diskutéry a podobně. Navíc používali i různé anonymizéry, které jim umožňovaly se do diskuze vrátit i poté, co jim redakce jejich účet zablokovala.

Kvůli malému počtu členů redakce nebylo v našich silách neustále procházet všechny diskuze a mazat urážlivé či jinak nevhodné příspěvky. Slušní diskutující jsou nadále na našich stránkách vítáni.