Diskriminují politické strany Horáčka a spol.? Pravidla stále nejasná
Přímá prezidentská volba 2018
NOVÉ
Teprve nyní se případní zájemci o Hrad dozvěděli, jaká pravidla musí splnit pro svou kandidaturu. Do prezidentských voleb zbývá necelý rok a poslanci až teď schválili, že pod petici musí nasbírat minimálně 50 tisíc podpisů, ale nově doplněných o číslo občanky, nebo pasu. Pravidla ale ještě nemusí být definitivní, protože míří k posouzení senátorům a poté prezidentu Zemanovi. Nezávislí kandidáti v čele s textařem Michalem Horáčkem, který již svou kandidaturu oznámil, si myslí, že parlamentní politické strany proceduru zdržují úmyslně.
Michal Horáček si postěžoval, že kvůli dosud neexistující platné novele volebního zákona, nemůže sbírat podpisy od občanů. „Já přijedu na nějaké místo, třeba do Humpolce nebo do Karviné, tam je několik set lidí. Odhaduji, že aspoň někteří z nich by podpisy připojili, ale nemohou,“ uvedl pro Seznam. Řekl také, že si začíná myslet, že průtahy s novelou jsou záměrné, protože politické strany mají určitý zájem, který se nekryje se zájmy nezávislých kandidátů.
Zpravodaj ústavněprávního výboru Jeroným Tejc (ČSSD) ale vyvrátil, že by byl ve zdržování novely nějaký záměr. „Zaznamenal jsem výhrady od kandidátů, ale rozhodně není pravda, že by to nějak komplikovalo jejich kampaň. Zákon začne platit na jaře, takže budou mít ještě alespoň půl roku na to, aby podpisy sesbírali,“ uvedl Tejc pro Echo24. Podle něj je to spíše snaha kandidátů zviditelnit se. „Pokud někdo není schopný získat 50 tisíc podpisů během několika měsíců, tak nemá cenu, aby se volby účastnil,“ dodal Tejc.
Pravidla budou platit od jara
Původně poslanci plánovali, že novela volebního zákona nabude účinnosti 1. ledna 2017. „Aby se dotčené subjekty mohly se zákonem seznámit a aby se podle nich mohly konat volby pro prezidentskou volbu v roce 2018. Tedy s dostatečným předstihem před volbou samou,“ tvrdil ještě v září ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Teď to však vypadá, že začne platit nejdříve za dva až tři měsíce.
Před prezidentskou volbou v roce 2013 ministerstvo vnitra zpochybnilo některé podpisy na peticích a odmítlo připustit tři uchazeče o post prezidenta do voleb. Jednalo se o Vladimíra Dlouhého, Tomia Okamuru a Janu Babošíkovou. Stížnosti Bobošíkové ale Nejvyšší správní soud vyhověl a do voleb ji zaregistroval. Ústavní soud nicméně uložil úpravu volebních pravidel, kterými by se zmenšilo riziko falšování podpisů a lépe ověřovala jejich pravost.
Ministr Chovanec uvedl, že kvůli novele volebního zákona se vedla velmi dlouhá debata. „Některé varianty, které jsme brali v potaz, byla i změna Ústavy a nakonec při té odborné debatě se došlo k názoru, že změna Ústavy není proveditelná, a vydali jsme se touto cestou,“ dodal s tím, že vedle podpisu bude na petici nutné ještě číslo občansky, nebo pasu.
Nejspornější bod novely při projednávání přitom nepředstavovala pravidla pro sběr 50 tisíc hlasů, ale volební právo cizinců ve volbách do krajských zastupitelstev a Evropského parlamentu. Totiž, že také cizinci z EU s přechodným pobytem by podle novely disponovali v Česku volebním právem v těchto dvou typech voleb.
Proti návrhu se postavili především poslanci z Úsvitu. „Domnívám se, že právo volit a být volen je privilegiem spojeným s občanstvím. A vzhledem k tomu, že zatím nemáme žádné evropské občanství, tak s tím nesouhlasím,“ uvedl třeba Milan Šarapatka. Radim Fiala zase řekl, že návrh zákona „znamená vytvoření podmínek pro vznik islámských zón v našich městech a obcích a bude znamenat také příchod teroru a násilí“.
Nejenom Jan Farský (TOP 09) před poslanci uvedl, že přijetím zákona nedojde k rozšíření žádné pravomoci, jelikož už v praxi funguje. „Tento zákon to jenom upřesňuje a vkládá do českého právního řádu,“ dodal. Na návrh ústavněprávního výboru se nakonec tato sporná pasáž z návrhu vyřadila.
