Kdy půjdeme do důchodu? Vláda zvažuje 65 nebo 67 let
1
Vláda zatím uvažuje o dvou variantách pro ukončení zvyšování důchodového věku. Plánuje propočítat varianty 65 a 67 let. Kabinet chce rozhodnout na konci června. Novinářům to řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Růst důchodového věku se každoročně zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce, současná legislativa přitom nepočítá se zastropováním. V pondělí schválený věcný záměr zákona, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, by se měl týkat všech, kteří se narodili po roce 1971.
O stropu neboli pevném věku nástupu do penze se zmínily vládní strany v koaliční smlouvě. Podle ministerstva práce by se měl stanovit na 65 letech a každých pět let přehodnocovat. Pravidelné hodnocení a případné následné úpravy doporučila i důchodová komise, zastropování ale nenavrhla.
Ministerstvo práce vychází z průměrného věku dožití, argumentuje také tím, že většina zemí, kde je odchod do důchodu zastropován, se řídí hranicí 65 let. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) novinářům řekla, že považuje Babišův návrh za nepodložený.
Babiš během jednání vlády řekl, že u hlavního mandatorního výdaje rozpočtu je třeba být odpovědný. „Je to politická záležitost, i když to nastane de facto až za 14 let, neznamená to, že bychom neměli být rozpočtově odpovědní,“ uvedl. Kromě posouzení dvou variant stropu se také bude zjišťovat, jaké hranice mají ostatní země EU.
Čtěte také: Vyjednal Sobotka dost? Jde o přídavky, nemocenské i důchody
Podle návrhu by statistický úřad vždy v roce, který končí trojkou či osmičkou, musel vypracovat prognózu o demografickém vývoji. První by měl dělat už za dva roky. Ministerstvo práce by pak do pololetí následujícího roku – tedy roku se čtyřkou či devítkou na konci – muselo dát vládě zprávu o vlivu populačního vývoje na důchodový systém, podle výsledků by k ní případně rovnou přidalo i návrh na změnu důchodového věku. Kabinet by pak nejspíš nechal připravit důchodovou novelu s úpravou věkového limitu, kterou by ale musel schválit Parlament.
Ve zprávách by se zohlednila mimo jiné očekávaná délka života či pravděpodobnost úmrtí lidí mezi 25 a 54 lety. Jejich doba v důchodu by neměla překročit 26 procent a spadnout pod 24 procent délky života. Podle toho by se pak stanovil důchodový věk. Předdůchodové generace by se ale případná úprava nedotkla. Nyní lidé tráví v důchodu v průměru 23 let.
Život se prodlužuje každoročně o několik měsíců. Očekávaná doba dožití mužů a žen se jen mezi rokem 2013 a 2014 protáhla o sedm měsíců. Podle propočtů by se mohl podle nových pravidel přehodnocování věk nástupu do penze proti nynějšímu modelu oddálit. U lidí narozených zhruba po roce 1971 by to mohlo být přibližně o dva roky, u generace z 90. let pak zhruba o rok.
Ministerstvo financí se zastropováním nesouhlasí. Podle něj by se měl nejdřív věk posuzovat, až potom upravovat. Zdůvodnění, že neexistenci důchodové hranice vnímá veřejnost špatně, resort financí nepřijímá. Podle něj tak lidé berou i daně, přesto není možné je zrušit.
