Kde se Putin zastaví? Cílem není Krym, ale Kyjev

Rusko o víkendu dokončilo vojenskou okupaci ukrajinského poloostrova Krym. Již od pátku je oblast formálně součástí Ruska. Otázkou zůstává, zda se ruská armáda zastaví na Krymu. Švédský ministr zahraničí Carl Bildt v rozhovoru pro CNN vyjádřil obavu, že obsazení Krymu je pro ruského prezidenta Vladimira Putina jen začátek partie, v níž hodlá pokračovat. Spekulace podpořil také místopředseda dolní komory ruského parlamentu Vladimir Žirinovskij, když nabídl Polsku část ukrajinského území.

„Putina nezajímá primárně Krym, zajímá ho celá Ukrajina,“ uvedl švédský ministr zahraničí Carl Bildt pro televizi CNN. Ruský prezident podle něj dal ve svých dosavadních projevech jasně najevo, že expanze Ruska bude pokračovat. „Hovoří o historických nárocích, které se netýkají pouze Krymu, ale také jižních částí Ukrajiny,“ připomněl Bildt. „Jsem si celkem jistý, že jeho skutečným cílem není Krym, ale Kyjev,“ varoval ministr a dodal že Rusko pro dosažení svého cíle nebude váhat použít ekonomický tlak ani armádu.

Do Polska přišel oficiální dopis z ruské Státní dumy, ve kterém její místopředseda Vladimir Žirinovskij navrhuje Varšavě připojení pěti západních ukrajinských oblastí k Polsku.

K vývoji na Krymu se vyjádřil také vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove. Ruská armáda prý disponuje značnou silou u východních hranic Ukrajiny a dokázala by se prolomit do moldavského Podněstří, kde chtějí příklad Krymu následovat separatisté. Moskva ale uvedla, že dodržuje všechny mezinárodní dohody týkající se maximálního možného počtu vojáků u ukrajinských hranic.

Možnost dalšího ruského postupu nevyloučil ani poradce amerického prezidenta Baracka Obamy Tony Blinken, podle nějž by takovému vývoji pravděpodobně nedokázala zabránit ani případná americká vojenská podpora Ukrajině.

Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier médiím řekl, že Rusko podle něj svým pokusem překreslit hranice v Evropě možná otevřelo Pandořinu skříňku. Podle německého ministra financí panuje v EU soudržnost, pokud jde o ochotu uvalit na Rusko v případě eskalace ekonomické sankce. Moskva má prý ve střednědobém horizontu ve srovnání se západem mnohem víc co ztratit.

Rusové už nabízejí ukrajinské území

Expanzivní ambice Ruska, nebo minimálně některých vysoce postavených politiků, potvrzuje i oficiální dopis z ruské Státní dumy, ve kterém její místopředseda Vladimir Žirinovskij navrhuje Varšavě připojení pěti západních ukrajinských oblastí k Polsku. Polsko by podle šéfa ruských nacionalistů Žirinovského mělo následovat ruské šlépěje a požadovat na Ukrajině "odstoupení neukrajinských teritorií".

Navrhuje, aby se Poláci v referendu vyslovili, zda k republice připojit Volyňskou, Lvovskou,Ternopilskou, Ivano-Frankivskou a Rivnenskou oblast na západě Ukrajiny. Obdobné návrhy prý dostaly i Rumunsko s Maďarskem, které by měly získat Černivickou a Zakarpatskou oblast. Z nynější Ukrajiny by tak po připojení východních ruskojazyčných regionů k Rusku zůstala podle Žirinovského jen centrální "ukrajinská" část.

Poradce polského prezidenta Tomasz Nałęcz podle portálu gazeta.pl označil Žirinovského návrh za pobuřující. "To může napadnout jen chorou mysl," uvedl s tím, že na dopis by se měl podívat psychiatr. "Jsou to tak podivné návrhy, že je nikdo nebere vážně," prohlásil mluvčí polského ministerstva zahraničí Marcin Wojciechowski. Wojciechowski dodal, že ruská strana obdrží zdvořilostní odpověď.

Žirinovskij návrh na rozdělení Ukrajiny veřejně vyhlásil již v lednu."Rusové, poruštění Ukrajinci a lidé ze Západu, kteří žili společně v Rakousku – Uhersku, budou vždy nepřátelé. Jediným řešením je rozdělit Ukrajinu podle hranice civilizačních okruhů: katolíci budou na západě a pravoslavní na východě. Jinak nás čekají na dlouhá léta krveprolití,“ řekl politik známý kontroverzními výroky.