Londýn narazil ve střední Evropě kvůli omezení dávek

Britský premiér David Cameron narazil při vyjednávání o požadavcích Londýna na reformy Evropské unie v jednom bodě na silný odpor středoevropských zemí takzvané visegrádské čtyřky. Polsko, Česká republika, Maďarsko a Slovensko reagují krajně odmítavě na Cameronův návrh omezit sociální příspěvky pro pracovníky z jiných zemí EU. Londýn však doufá, že jejich opozici zlomí, napsal na svém webu britský list The Sunday Telegraph.

Premiér se podle listu dál drží nejspornějšího ze čtyř návrhů na unijní reformy. Podle něj by zaměstnaní přistěhovalci ze zemí EU neměli v Británii dostávat nejméně čtyři roky příspěvky, které pobírají britští občané na méně placených místech.

„Mohli bychom o tomto návrhu mluvit třeba sto hodin, nic by to ale nezměnilo,“ řekl listu nejmenovaný diplomat z východní Evropy. „Současný britský návrh porušuje základní evropské principy. Znamenal by pro nás konec volného pohybu,“ dodal.

Čtěte také: Cameron shání hlasy kvůli náletům v Sýrii. Přemluví opozici?

Londýn sice uznává, že přímá diskriminace je podle smlouvy o EU nemožná, činitelé informovaní o jednáních ale listu řekli, že chudší země EU musí nakonec určitou nepřímou diskriminaci přijmout. „Mohli bychom to třeba podmínit trvalým bydlištěm, počtem let, po nějž lidé přispívali do systému nebo byli čistými přispěvateli – existuje řada řešení, která budou mít nepřímý diskriminační efekt,“ uvedl jeden z britských činitelů. Podle něj je klíčové, aby to snížilo čerpání peněz z britského sociálního systému.

Britské vyjednávače povzbudilo podle listu nedávné vyjádření jednoho z poradců Soudního dvora EU. Ten označil některé formy nepřímé diskriminace proti cizincům z EU za odůvodněné v případě „nezbytnosti chránit veřejné finance hostitelské země“. Podle analytiků ale řada právníků takový názor nezastává.

Možnost nepřímé diskriminace obhajoval v minulých dnech přímo v České republice Mats Persson, který patří do „vnitřního kruhu“ Cameronových vyjednávačů. V Česku se sešel u večeře s činitelem vlády, který má na starosti záležitosti EU. „Citoval některé příklady diskriminace v EU, například to, že Němci nemohou v Dánsku kupovat obytné nemovitosti ,“ řekl listu zdroj informovaný o diskusi.

Britové také v zákulisí přesvědčují Francii, Německo a další země jádra EU, aby argumentaci Londýna o omezení dávek přijaly. „Vůči této britské pozici jsou patrné sympatie, pokud se to nedotkne základního principu volného pohybu,“ uvedl diplomat jedné z těchto zemí. „Koneckonců je to vlastně jen problém visegrádských zemí,“ dodal.

Británie argumentuje tím, že daňové kredity pro zaměstnance, které chce odebrat cizincům, jsou určeny k tomu, aby motivovaly domácí nezaměstnané k přijetí méně placených prací. Nejsou to tedy v podstatě sociální dávky, nýbrž nástroje „sociální soudržnosti“. Jejich smyslem je pobízet k práci, a stabilizovat tím domácí společnost, nikoli přitahovat dočasné pracovníky z ciziny.

Podle analytiků britští vyjednávači sázejí na to, že visegrádské země, které v podstatě sdílejí britský odpor vůči snaze Bruselu získat co nejvíce moci, nakonec nebudou mít příliš na výběr. „Visegrádské státy musí ustoupit. Musí pochopit, že celá EU se zhroutí, pokud v tom neprojeví flexibilitu,“ řekl Pieter Cleppe, šéf bruselské kanceláře fóra Open Europe, které prosazuje uvolněnější podobu EU. „Budou křičet, aby uklidnili domácí veřejnost, když se ale podívají na východ na znovu průbojné Rusko, pak jim volba mezi udržením Británie v EU a obětováním pár líných Poláků v Británii bude jasná,“ řekl Cleppe.