Sulík: Za relevantními stranami na Slovensku jsou oligarchové

Slovenské volby na začátku března podle očekávání vyhrál dosavadní premiér Robert Fico s levicovým Směrem, hned pod ním se ale konalo několik překvapení. To hlavní bylo druhé místo pro liberálně pravicovou stranu Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka, jíž předtím agentury předpovídaly, že se do parlamentu dostane s odřenýma ušima. Sulík se po neúspěšném pokusu sestavit vládu (další dvě občanské strany, Síť a Most, přeběhly k Ficovi) vydal do opozice, přesto jeho 12 procent vyvolalo nadšení mezi lidmi, kteří si mysleli, že v tomto koutě Evropy už pravicovým liberálům pšenka nepokvete.

Je na Slovensku přirozená poptávka po pravicovém liberalismu, nebude vaše strana zastropovaná na třinácti, patnácti procentech?

Poptávka určitě je, kde je strop, netuším. Zkusíme ho nahmatat. Na druhou stranu, Richard Rybníček, primátor Trenčína (bývalý ředitel Slovenské televize, na konci 80. let bubeník skupiny Bez ladu a skladu – pozn. red.), ohlásil, že založí politickou stranu, která bude konzervativní a chtěla by dostávat 15, 20, 30 procent. Jestli se mu to podaří a kdyby měl být premiér a náš silnější partner, tak úplně bez problémů. Každopádně máme snahu dál růst.

Po volbách jste se ucházel o funkci premiéra, ale zbylé pravicové strany do toho nešly. Proč vlastně? Zpětně jste to vysvětloval domluvami oligarchů, kteří za těmi stranami stojí.

Už týdny před volbami se šuškalo, že Bugárův Most i Procházka potichu rokují se Směrem. Ale nevím.

Jak konkrétně oligarchizace slovenské politiky funguje?

Za všemi relevantními stranami jsou oligarchové, kteří si po volbách na důležitá místa dosadí lidi, kteří jim potom dohazují kšefty. Za Směr jsou ta jména veřejným tajemstvím: Široký, Výboh, Brhel, Por… Všichni jsou přisátí na státním cecku a dělají se státem obchody, které by jinak nedokázali uzavřít. Nedokázali by podat tak dobrou nabídku, aby vyhráli bez protekce.

A za Mostem a Sítí jsou oligarchové taky?

Taky, umím si některá konkrétní jména domyslet, ale tím, že to nemám ověřené, nebudu teď riskovat soudní spor. Každopádně ti oligarchové se mezi sebou vždycky dokáží dohodnout, tam je lhostejno, jestli je to pravice nebo levice.

Nehrálo v očích ostatní slovenské pravice, která je tzv. proevropská, ve váš neprospěch i to, že jste se poslední rok přímo v Německu profiloval jako velký kritik Angely Merkelové?

To je obyčejná záminka, až tak strašně jsem ji nekritizoval. Fakt je, že když jsme vedli rozhovory, Lucia Žitňanská, která přišla s Bélou Bugárem za delegaci Mostu, to téma otevřela. Rychle jsme se dohodli, že Merkelovou nebudu veřejně tematizovat, a oni s tím byli spokojení. No a pak se spojili s Ficem – přitom kdo je větší kritik Merkelové než Fico na evropských radách? Akorát to neříká v německé televizi, protože ho do ní nezvou. Ale řekl bych, že na radě Merkelové kritika asi vadí víc než v televizi.

Celý rozhovor najdete v novém speciálu Týdeníku Echo 30 ROZHOVORŮ, který si můžete objednat zde.