Velký test agresivních křiklounů z Rekonstrukce státu
1
Předseda Starostů a nezávislých a místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík upozornil na velmi názorném příkladě, že z Babišových médií se už staly úplně otevřeně Babišovy předvolební propagandistické plátky. Jako příklad uvádí článek čtvrtečních Lidových novin, které informují o chystané reorganizaci policie prakticky totožným jazykem, jako Babiš.
Článek s titulkem „Citlivý případ Beretta v ohrožení“ navazuje na středeční jednání vlády o chystané reorganizaci policie. Podle Babišova deníku může reorganizace vyšetřování případu s názvem Beretta, v němž jde o úniky z policejních spisů, negativně ovlivnit. „Změna policejního orgánu u dané kauzy znamená, že se vyšetřování kvůli organizačním změnám přibrzdí. Z hlediska zajišťování důkazů může jít o značný problém,“ píše se sice výhrůžně, avšak dost neurčitě mimo jiné v článku Lidových novin, pod nímž je podepsaný novinář Ondřej Koutník. U článku je navíc fotka billboardu hnutí ANO, na němž je předseda hnutí Babiš a nápis: „Zasloužíme si lepší Česko. Bez politiků, co likvidují nezávislou policii.“ „To už není, po mém soudu, nadbíhání majiteli, ale nepokrytá volební kampaň. Špatně maskovaná jako žurnalistika. Co na to Rekonstrukce státu? Bude se to počítat do výdajů na kampaň?“ upozornil Gazdík.
Kritika babišovské propagandy v babišovských denících MF DNES a Lidových novinách není novinkou. Jen za poslední měsíc si na ni otevřeně stěžovali ministři Chovanec a Marksová-Tominová ze sociální demokracie a lidovecký vicepremiér Pavel Bělobrádek.
V Gazdíkově příspěvku je zajímavější dotaz na nečinnost a netečnost Rekonstrukce státu. Tato ukřičená (americkou ambasádou iniciovaná) skupinka ‚protikorupčních‘ organizací šla v roce 2013 tvrdě po politicích, kteří se odmítli podepsat pod jimi prosazované zákony. „Zákon o financování kampaní, kterému se věnujeme, nemůže ošetřit případ každého propagačního článku v novinách, ať v LN nebo Echo24. Pan poslanec správně naráží na nebezpečnou koncentraci mediální a politické moci, se kterou se snaží bojovat například občanská platforma Svobodu médiím, které jsme vyjádřili podporu a nabídli pomoc. Zároveň je škoda, že kritici mediální moci vicepremiéra nepřišli za tři roky s reálným plánem, jak situaci řešit,“ uvedl na dotaz Echo24.cz její zástupce Nikola Hořejš.
Je pozoruhodné, že si pak Hořejš po celé jaro nevšiml zásadních pozměňovacích návrhů k zákonu o střetu zájmů, které prosazují Martin Plíšek z TOP 09 a Jan Chvojka ze sociální demokracie. Druhý jmenovaný navrhuje tvrdší verzi, podle níž by žádný člen vlády nesměl vlastnit v žádné firmě více než 40 procent a nesměl vlastnit ani procento v tištěných a elektronických médiích (s výjimkou internetových). Kdyby Chvojka prošel, Babiš by už v příští vládě nesměl mít Agrofert, Lidové noviny, MF DNES ani Rádio Impuls. Zbyly by mu servery iDnes.cz a lidovky.cz plus jeho nový bulvár.
Ve finálním třetím čtení bude o zákazu vlastnit média hlasovat sněmovna v září. Věříme, že se Rekonstrukce státu se svým plným nasazením zapojí do kampaně na prosazení tohoto zákazu. Nedočkavě čekáme, že zainvestuje do velkých billboardů po celé zemi a tvrdě půjde se svou tradiční agresivní ukřičeností po všech politicích, kteří odmítnou pro oddělení médií od politiky hlasovat.
Samozřejmě, že s toho nekouká tak dobrý kšeft jako byl registr smluv, který si nejdřív Rekonstrukce státu vykřičela a pak její klíčová část Frank Bold nabídla právní poradenství, jak se s tou nově prosazenou povinností poprat. Třeba by ale mohli něco vydělat na poradenství Andrejovi Babišovi, kde a kam své Lidové noviny a MF DNES zaparkovat, až půjde do příští vlády.
