Jaký byl rok 2015? Rosteme nejvíc za osm let, ale…

Nutno přiznat, že Andrej Babiš a jeho hnutí to ve volebním sloganu odhadli správně. Ano, je skutečně líp, respektive nejlépe za posledních sedm až osm let. Aspoň tedy podle makroekonomických dat. Hospodářství v roce 2015 vzrostlo nejméně o čtyři procenta, míra nezaměstnanosti klesla pod šest procent, po delší době znatelně stoupají platy, zatímco zboží a služby vcelku téměř nezdražují. Zlepšení si začínají připouštět i jindy spíše pesimističtí a v hodnoceních zdrženliví obyvatelé. Někteří také zapomínají, že vládní koalice sklízí plody z úrody, kterou nezasela.

Statistika hovoří jasně. Hrubý domácí produkt vzrostl za leden až září o 4,4 procenta, což je více než dvojnásobek průměru EU (Česko předstihla pouze Malta). Rychleji rostl HDP naposledy v roce 2007. Podle analýzy ČSÚ české ekonomice pomohly hlavně vyšší investice a útraty domácností. Lidé více nakupují i zboží dlouhodobé spotřeby, například počítače, mobily nebo automobily a díky levnějším pohonným hmotám více tankují. Firmy se přestaly obávat zadlužení a začaly si více půjčovat.

Oživení se projevilo také na trhu práce – firmy shánějí nové zaměstnance a už od léta je volných přes 100 tisíc pracovních míst. Pro srovnání, před dvěma roky hlásily úřady práce jen třetinový počet volných pozic. V podnicích se projevuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků, což s sebou nese také zvyšování platů v poptávaných oborech. Průměrná mzda stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně skoro o čtyři procenta, po delší době přitom mzdovou statistiku netáhli státní úředníci.

Příznivý hospodářský vývoj se odráží také na hodnocení lidí. Zatímco ještě v říjnu 2013, tedy na prahu současného volebního období, označilo ekonomickou situaci v anketě CVVM jako špatnou 68 procent respondentů, v listopadu 2015 to bylo už jen 30 procent. Poměr pozitivních odpovědí naopak stoupl ve stejném období ze sedmi na 29 procent. Početně nejsilnější jsou nyní s 39 procenty „neutrálové“, kteří nehodnotí situaci ani dobře, ani špatně. Vývoj i lepší nálada lidí hraje marketingově do not vládní koalici. „Kladně hodnotící lidé více důvěřují vládě,“ uvádí socioložka Jarmila Pilecká z CVVM.

Vláda se sice na vysokém růstu také podepsala, ale spíš nepřímo. Vládní instituce se zkrátka snažily dočerpat co nejvíce peněz přidělených v rámci programového období 2007–2013, hlavně na opravy dopravní infrastruktury. Vláda také zvedla mzdy státních úředníků, čímž podpořila jejich koupěschopnost a tedy spotřebu. Na druhou stranu ale koalice snižuje rozpočtové schodky pomaleji, než by podle analytiků mohla a především nepodniká žádné viditelné strukturální změny, jež by ekonomice pomohly, až zase zvolní tempo. A to se stane už příští rok.

Nejen Česká národní banka, ale i většina analytiků z finančních institucí počítá s tím, že růst HDP v roce 2016 zpomalí pod tři procenta. Hlavně proto, že z velké části vypadne zmíněné masivní čerpání fondů EU a možná také další mimořádné faktory, jako byl v uplynulém roce pád cen ropy a vyšší investice firem. Tempo si naopak přinejmenším udrží růst mezd. Odborářští předáci jsou smělejší v požadavcích a zaměstnavatelé jim častěji vycházejí vstříc. Ekonomika by to zatím měla zvládnout, protože roste také produktivita práce.

Kdyby se dala ekonomika „očistit“ od politiky, nadcházející rok by byl ideální pro odvážnější kroky, jako je například důchodové reforma nebo rychlejší snižování deficitu státního rozpočtu. Vyšší daňové příjmy, kterými se chlubí ministr Babiš, vládě poskytují „vatu“, kterou může použít jednak na dorovnání příjmů s výdaji, nebo/a zároveň ke snižování daní (jsou ostatně vyšší, než byly před krizí a firmy by určitě nebyly proti). Pravděpodobně ale zůstane jen u přání. Příští rok se začne pomalu „zvolebňovat“ a hlavně od ČSSD se dá čekat lákání voličů na štědrost z eráru.

Čtěte také: Tolik bičů na živnostníky? Dáme si to líbit?