Jak se z Babiše stal kovaný socialista. Čísla a fakta
1
Státní dluh letos během prvního čtvrtletí stoupl o zhruba 22 miliard korun. Jedná se o nejvyšší kvartální nárůst od roku 2013. To byl ovšem ještě rok neblaze poznamenaný ekonomickou recesí a ve srovnání s letoškem citelně vyšší mírou nezaměstnanosti. Ryzí keynesovec tedy tehdy mohl souhlasně přikývnout: ano, OK, zadlužujeme se, protože potřebujeme dluhově stimulovat ekonomiku; až ekonomiku „nakopneme“, nastanou dobré časy a dluh zase snížíme.
Dobré časy už nastaly. Už v roce 2014. Ještě mnohem více se pak ekonomice dařilo loni. Proč tedy ministerstvo už opět „seká“ pořádné dluhy, místo aby je snižovalo?
„Nevyužít stavu, kdy jsou věřitelé ochotni za to, že státu půjčují, platit, by bylo velkou chybou,“ zdůvodňuje krok ministerstva jeho šéf Andrej Babiš. Takové zdůvodnění samozřejmě má svoji intuitivní logiku. Nelze se však nezeptat, proč podobně nenarostl státní dluh třeba loni ve čtvrtém kvartálu. Nabobtnal totiž „jen“ o necelých deset miliard korun. Navzdory tomu, že investoři byli v posledních třech měsících loňského roku ochotni platit české vládě za to, že jí půjčí, ještě více než letos od ledna do března. Zprůměrovaný výnos dvouletého dluhopisu české vlády totiž činil loni ve čtvrtém čtvrtletí -0,33 procenta (letos v prvním kvartále to bylo -0,19 procenta). Zprůměrovaný výnos pětileté obligace české vlády zase představoval -0,07 procenta (opět byl tedy ještě nižší než zprůměrovaný výnos za letošní první kvartál, který v případě pětiletého dluhopisu odpovídal -0,05 procenta). Pravda, zprůměrovaný výnos z desetileté obligace je aktuálně nižší, 0,48 procenta, než loni v posledních třech měsících, když činil 0,51 procenta. Jenže zde už jde o kladné hodnoty, na které se pochopitelně ministrovo vysvětlení vztahovat nemůže. Nikdo pochopitelně nechce ministerstvu vytýkat pomalé zadlužování, jen z výše uvedeného vysvětlení jeho šéfa čiší určitá nekonzistence, alespoň při pohledu na data za uplynulé dva kvartály.
Státní dluh aktuálně činí zhruba 1695 miliard korun. Ministerstvo financí přitom uvádí, že díky záporných sazbám – tedy ochotě investorů platit vládě za to, že jí půjčují – vydělalo letos od ledna do března přibližně sto milionů korun. To jsou však jen „drobné“. Přesněji se jedná o 0,006 procenta státního dluhu. V zaokrouhlení o celkem jasnou nulu. Čili vlastně o „nic“. Zdůvodňovat tím další zadlužování je odvážné.
