Když daním nerozumí už ani ministerstvo financí

O kontrolním hlášení DPH se dnes v médiích dočtete každou chvíli. Shodou okolností právě tato (kolikátá již?) významná daňová povinnosti poukazuje na něco, co se v této zemi stalo již pravidlem, o kterém pochybují jen vyučující na právnických fakultách, zcela odtrženi od praxe a reality. Není dnes už u nás člověka, který by skutečně znal platné a účinné zákony. Navzdory tomu se stále uplatňuje zásada, že neznalost zákona neomlouvá. 

Kontrolní hlášení zavedlo povinnost plátců daně z přidané hodnoty pravidelně odesílat správci daně množství citlivých údajů. Pro tyto účely pak zákon stanovuje, že tyto informace, stejně jako daňová přiznání a přihlášky k registraci k DPH, lze správci daně předat výhradně elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně (tuto povinnost najdete v § 101a odst. 1 zákona o DPH, potažmo v § 101d odst. 2 zákona o DPH). Co je to elektronická adresa podatelny, říká zákon o archívnictví a spisové službě, přesněji navazující vyhláška Ministerstva vnitra číslo č. 259/2012 Sb. V ní je jasně uvedeno, že za adresu elektronické podatelny se považuje adresa elektronické pošty, tedy e-mailová adresa. 

Jednoznačně tak platí, že kontrolní hlášení a další významná podání je třeba uskutečnit e-mailem, kdy pro tyto účely by měl správce daně zřídit a zveřejnit speciální e-mail plnící roli podatelny ve smyslu zákona. Nic takového však již několik let neexistuje. Finanční správa od e-mailové komunikace upustila poté, co nabyla dojmu o její zbytečnosti. Dnes se ale sama chytila do pasti nestandardní elektronické komunikace, kterou před mnoha lety zaváděla.

Původně finanční správa, tehdy se ještě nazývala daňovou správou, stejně jako všechny ostatní orgány veřejné moci,elektronicky komunikovala jen skrze e-mail. Postupem času však daňovým subjektům nadto nabídla možnost komunikovat skrze speciální webové rozhraní za užití tzv. EPO formulářů. Posléze někoho chytrého na ministerstvu napadlo: proč se trápit s e-mailem, kdy EPO formuláře jsou pro finanční správu (pro daňové subjekty již méně) komfortnější? A tak je tomu již několik let, kdy se ze dne na den přestaly e-maily pro účely správy daní oficiálně používat. 

Každého napadne otázka, jak mohli zkušení legislativci na ministerstvu udělat takovou chybu? Předně je třeba říci, že tito zkušení legislativci jsou dnes vesměs absolventi fakult, v tom lepším případě fakult právnických. Tito lidé dnes rozhodují o tom, co v oblasti daních platit bude a co nikoliv. Dobrá, ale co odborná veřejnost? Jak si ta mohla nevšimnout, že finanční správa již několik let porušuje svou povinnost komunikovat e-mailem a zveřejňovat pro tyto účely své e-mailové adresy? Bohužel i zde převaha lidí s neprávním vzděláním učinila své. Výsledkem tak je, že právníci (advokáti) do daní „nedělají“, to přenechávají daňovým poradcům, kteří se rekrutují v drtivé většině z lidí s neprávnickým vzděláním. 

Nyní se tak nacházíme ve stavu, kdy daně jsou ukládány ne podle toho, co říká zákon, ale podle toho, co zrovna více vyhovuje finanční správě. Přesně tomuto pak odpovídá aktuální problém kontrolního hlášení, který v očích mnoha daňových profesionálů problémem vůbec není. Vždyť přece všichni víme, jak to bylo myšleno, a pokud to nejde e-mailem, tak to pošleme datovkou, nebo ne?

Kontrolní hlášení ve své nahotě ukázalo dva obrovské problémy našeho právního řádu. Jednak když právo vytvářejí a praktikují neprávníci, vždy to nakonec skončí bezprávím. V tomto čest výjimkám (neprávníkům) na „obou stranách barikády“, díky kterým tento stav nenastal již mnohem dříve. A dále pak ani profesionální legislativci na Ministerstvu financí nevědí, co je dnes platným právem. Zcela se ztratiliv hypertrofii práva stejně tak, jako již dávno před nimi všichni ostatní. Zásada, že neznalost zákona neomlouvá, tak je již dávno mrtva. Hezkou řádku let tleje mezi námi, dosud se ale jen málokdo opovážil na její nesnesitelný puch poukázat. Proto říkám, že bychom měli vzít do ruky rýče, vidle a lopaty a něco s tím konečně udělat, aby se v této společnosti dalo zase svobodně dýchat. A při té příležitosti by možná nebylo od věci to vzít trochu více od podlahy, co říkáte?

Čtěte také: Daňoví experti: Kontrolní hlášení nelze podat, je to legislativní zmetek

Tento výkřik do tmy mi dovolte zakončit citátem předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy, který si očividně uvědomuje mizérii, v jaké se naše společnost, potažmo náš právní řád, v současné době nachází. Bude-li takovýchto lidí více, pak lze věřit, že se snad něco konečně změní. "Všemožných zákazů, příkazů, povinností a sankcí je prostě moc."