13 let nikomu z Národní galerie nechyběl Zrzavého obraz i další díla
Chybí Zrzavý, Kupka, Lada
AKTUALIZUJEME
1
Národní galerii (NG) v Praze chybí desítky sbírkových předmětů, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Při inventarizaci sbírky ukončené v roce 2012 galerie nenalezla například 31 kreseb, mezi které patří díla Josefa Lady, Františka Kupky či Jana Zrzavého. Trestní oznámení kvůli ztrátě Zrzavého kresby Zeyerova zahrada podala Národní galerie až během kontroly NKÚ, tedy minimálně 13 let od ztráty díla.
Úřad v pondělí informoval o tom, že jeho kontrola se týkala hospodaření Národní galerie, Národní knihovny a Národní technické knihovny v Praze v letech 2012 až 2014. Nejzávažnější nedostatky objevila u Národní galerie.
Galerie podle současného ředitele Jiřího Fajta kontrolu NKÚ vítá a vnímá ji jako šanci, jak se definitivně odříznout od minulosti. Nevyloučil, že padnou ještě další trestní oznámení. Současně chystá reorganizaci, která by měla podobným problémům zabránit.
„K nejzávažnějším bezpochyby patří zjištění týkající se nedohledaných uměleckých děl a jejich zákonného vypořádání, zvláště z doby po povodni v roce 2002,“ uvedla Národní galerie v pondělním tiskovém prohlášení.
Chybějící Zrzavého kresbu Národní galerie zapůjčila spolu s dalšími 16 kresbami na výstavu Praha 1990 do muzea v Amsterdamu v letech 1999 až 2000. „Po ukončení výstavy galerie podle dokumentů převzala kresbu od přepravní společnosti, po dvou letech ale zjistila, že jí kresba chybí,“ uvedl NKÚ. Trestní oznámení podala ale až po mnoha letech. Ve sbírkách se nenašel kromě tří desítek kreseb také jeden obraz, bronzová plastika a 978 sbírkových předmětů evidovaných v podsbírce grafiky.
NKÚ Národní galerii rovněž vyčetl, že po povodních v roce 2002 neprovedla inventuru sbírky umístěné v depozitáři Zbraslavského zámku, a neznala tak skutečný rozsah škod na sbírkových předmětech. V souvislosti s povodněmi nenašla 35 děl, převážně od českého sochaře Karla Dvořáka. Navíc o chybějících předmětech zástupci Národní galerie neinformovali policii, zjistil NKÚ.
Knížák odpovědnost odmítá
Ředitelem Národní galerie v Praze byl v letech 1999 až 2011 Milan Knížák, který ale odpovědnost za chybějící předměty odmítá. „Pokud vím, inventura skončila v roce 2012, kdy jsem dávno ředitelem nebyl. A tyto věci se dají hodnotit až po skončení inventury. Inventura u sbírky, která má 250 000 děl, je nesmírně obtížná a trvá roky. Takže za to já nezodpovídám,“ řekl Knížák.
V květnu 2011 byl z čela NG odvolán a nahradil ho Vladimír Rösel. Národní galerii vedl Rösel do dubna 2013, kdy ho náhle odvolala tehdejší ministryně Alena Hanáková. V červenci, v době, kdy sama odstoupila a celá tehdejší vláda byla v demisi, jmenovala bez konkurzu ředitelem Jiřího Fajta. Odvolávala se na dříve uskutečněné konkurzy. Hanákové nástupce Jiří Balvín, ministr úřednické vlády, Fajtův nástup do funkce odložil a vedením NG pověřil ředitele šéfa Sbírky starého umění Víta Vlnase. Fajt se ujal funkce 1. července 2014.
Současný šéf galerie dnes zdůraznil, že všechna zjištění NKÚ se vztahují na dobu předchozích vedení galerie. V České televizi řekl, že odhalené problémy jsou důsledkem špatně nastaveného systému kontrol uvnitř NG.
Škoda za miliony
Kontrola odhalila i nedostatky při zadávání veřejných zakázek. Národní technická knihovna i Národní galerie zadaly veřejné zakázky v hodnotě desítek miliony korun konkrétní firmě, bez otevřeného výběrového řízení. Jejich argumenty, proč zadali zakázku předem vybrané společnosti, kontroloři neuznali.
V případě Národní knihovny NKÚ rovněž zjistil, že zaměstnanci používali služební vozidla pro soukromé cesty, pohonné hmoty platila knihovna. NKÚ takové jednání vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně za více než 42 000 korun a podal oznámení příslušnému finančnímu úřadu. Knihovna již podle dnešního vyjádření zahájila nutné právní kroky. „Samozřejmě uhradíme v nejkratším možném termínu odvod za porušení rozpočtové kázně,“ uvedla na Irena Maňáková z Národní knihovny.
