Místo vlády zasáhli Češi. Pomohou volyňským krajanům z Ukrajiny
pomoc krajanům
Volyňští Češi se dál obávají o své bezpečí. Už před měsícem, kdy Rusové vpadli na Krym a na Ukrajině začal dýmat nacionalismus, požádali českou vládu o pomoc. Chtěli se přestěhovat do Česka. Vláda je tehdy odmítla. Situace se za měsíc k lepšímu nezměnila. Pomocnou ruku svým krajanům nabídli ti, kteří se z Volyně do Čech už přestěhovali, konkrétně po druhé světové válce a po sametové revoluci.
Předsedkyně Sdružení volyňských Čechů Jaromíra Němcová Ničová upozorňuje, že ač se převážně jedná o smíšená manželství, a v současné době ve volyňských Češích už mnoho české krve nekoluje, stále to jsou Češi. A proto jim chce sdružení rozdělené do třiadvaceti regionů pomoci. „My snažíme v rámci regionů, kde už jsou usazeni volyňští Češi, pomáhat v tom smyslu, že hledáme kontakty na obce a zaměstnavatele, kteří by je mohli zaměstnat, protože zaměstnání je jedna ze základních podmínek, aby se sem mohli vrátit,“ vysvětlil pro server ECHO24.cz Lubomír Sazeček z brněnského pobočky sdružení. Potvrdil, že volyňští Češi mají obavy o svou bezpečnost.
Trvalý pobyt do roka
„Především ve východní části Ukrajiny, východní části Volyně, měli velmi špatné zkušenosti s Rusy jak po napadení Polska v roce 1939, tak i po skončení druhé světové války. Západní část Volyně má zase špatné zkušenosti s banderovci a nyní s lidmi, kteří pod jejich černorudou vlajkou vystrkují růžky. A proto by se chtěli vyhnou nějaké eskalaci násilí, které na každém kroku hrozí,“ upřesnil Sazeček, z čeho mají tito Češi na Ukrajině strach.
Situace tam není samozřejmě nijak růžová, protože tam jsou různé nacionalistické skupiny, milice nepracuje, policie také nepracuje takovým stylem, jakým by měla, ale zatím tam žádné velké hrůzy nejsou.
Postoj vlády, která nechala volyňské Čechy na Ukrajině, Ničová omlouvá. „Situace tam není samozřejmě nijak růžová, protože tam jsou různé nacionalistické skupiny, milice nepracuje, policie také nepracuje takovým stylem, jakým by měla, ale zatím tam žádné velké hrůzy nejsou,“ popsala Ničová současný stav. Dodala, že česká vláda jim pomohla alespoň v rámci zrychleného režimu. „To je proces, při kterém musí v první řadě prokázat český původ. Na základě toho podají žádost na český konzulát, který jim vyřídí co nejrychleji doklady. To znamená, že není tak dlouhá čekací doba. Normálně to trvá čtyři roky, ale oni by už do roka mohli dostat trvalý pobyt,“ shrnula ve stručnosti Ničová aspoň nějaký vstřícný krok ze strany české vlády vůči volyňským Čechům.
Pomoc od prezidenta
Díky tomu také mohou okamžitě po příjezdu nastoupit do práce. Tu jim spolu s bydlením hledají právě volyňští Češi, kteří zde už nějakou dobu žijí. „V Uničově mají pro ně jeden byt nachystaný a je to přímo od volyňáků nad klubovnou pravoslavné církve. Nabídky jsou ale i od soukromých osob. I realitní kanceláře nám nabízejí rozumné nabídky, ale na to peníze nemáme. Vím však nejméně o dvaceti bytech, které by byli starostové schopni nabídnout i s možností nějaké práce,“ řekla Ničová.
Prezident může slíbit, že pomůže, ale tyhle věci má na starost ministerstvo zahraničí.
Také Jaroslav Vodička, který má na starost žatecké volyňské Čechy, potvrdil, že v této oblasti naleznou v případě potřeby bydlení i práci. „V obci Podbořany nabídl soukromý majitel pro volyňské Čechy celý dům. V Jirkově, což je region Chomutov, poskytnou čtyři byty,“ řekl serveru ECHO24.cz Vodička. Ten spolu s Jaromírou Němcovou Ničovou napsal také dopis prezidentovi Miloši Zemanovi, který přislíbil, že se bude snažit volyňským Čechům pomoci. „Prezident může slíbit, že pomůže, ale tyhle věci má na starost ministerstvo zahraničí,“ vysvětlil Vodička.
V současné době se chce z oblasti Žitomiru a Dubna na Ukrajině vrátit do České republiky čtyřicet rodin. Někteří zde mají podle Ničové příbuzné, kteří jim pomohou. O zbytek se pak postarají obce, ve kterých již obyvatelé z Volyně dlouho žijí a starostové s nimi mají podle Ničové jen ty nejlepší zkušenosti. Zda bude nutné opustit domovy, ve kterých volyňští Češi žijí už od druhé poloviny devatenáctého století, ukáží další události na Ukrajině a v Rusku.