Dědeček synů Michalákových podává v Norsku žalobu
Norská sociálka
NOVÉ
O možnost vídat bratry Denise a Davida Michalákovi budou usilovat také jejich prarodiče. Dědeček chlapců Jiří Pavelka podá žalobu k norským soudům v nejbližších dnech. O setkání se syny Evy Michalákové, které tamní úřady děti odebraly před pěti lety, zažádal jen za poslední rok pětkrát. Norská sociální služba Barnevern všechny zamítla. Soudní při o děti Michaláková vede kromě Norska i v Česku.
„Pamatuji si, jak jsem kluky učil vyřezávat píšťalky a jak jsme spolu chodili do zoo a dinoparků. Takhle se stará český stát o své občany. Do konce života bych je chtěl ještě vidět,“ prohlásil během tiskové konference otec Evy Michalákové Jiří Pavelka, který usiluje o setkání s chlapci poslední tři roky. U norského soudu bude Pavelku zastupovat právník Per Danielsen.
Norské úřady Pavelkovi styk s dětmi podle českého zastoupení rodiny opakovaně odmítají s tím, že pro setkání není vhodná doba, a k posouzení žádostí se vrátí, až se situace uklidní. „Nikdo neví, co úředníci Barnevernu považují za zklidnění situace. Můžeme se jen domýšlet, že tím myslí okamžik, kdy Eva Michaláková přestane o děti bojovat,“ řekl k tomu právník Michalákové v Česku Pavel Hasenkopf.
Pavelka je přesvědčen, že odmítání schůzek norskou stranou je cílené. „Potřebují vymazat z mozku chlapců, že mezi námi existuje vztah,“ poznamenal. K žalobě právníci přistoupili nyní, protože Norsko nedávno ratifikovalo Haagskou úmluvu o soudní příslušnosti ve věcech péče o děti. Úmluva zavazuje státy brát ohled na rodinné vazby dětí, což dříve v norském právu zakotveno nebylo.
Podpořit rodinu na výroční tiskovou konferenci dorazil i europoslanec Petr Mach nebo někdejší hokejista Dominik Hašek. „Nedokáži si představit, že by mi někdo odebral děti. Obdivuji paní Michalákovou i její rodinu, že se ve svém úsilí nevzdává a bojuje,“ komentoval. Podle europoslance Tomáše Zdechovského není případ Michalákové výjimečný, historickou zkušenost s Barnevernem má podle něho dalších deset Čechů. „Většina případů dopadla tak, že děti byly vráceny nebo rodiče dostali pokutu,“ řekl.
Právě začala tisková konference k případu #michalakova. Prarodiče podávají žalobu, aby mohli vidět své vnuky. pic.twitter.com/2zodS2DdTU
— Tomáš Zdechovský MEP (@TomZdechovskyEP) 9. prosince 2016
Podle poslankyně Jitky Chalánkové, která se v případu Michalákových dlouhodobě angažuje, by se měl případ přezkoumat. Politička, původní profesí dětská lékařka, vyjádřila také obavy ohledně zdravotního stavu staršího ze synů Denise. „Nikdo z rodiny ho dva roky neviděl a norské úřady nechtějí vlastní matku informovat o jeho zdravotním stavu. Ten nebyl dobrý už dříve,“ uvedla.
Michalákovou řeší i soud v Hodoníně
Okresní soud v městě Hokksund letos v červnu zbavil Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, krajský soud se odvoláním odmítl zabývat. Verdikt je tak pravomocný. Matka se odvolávala proti rozhodnutí krajské komise, ta loni kromě zbavení rodičovských práv rozhodla o adopci mladšího syna. Tu však zamítl okresní soud. Případ teď půjde k nejvyššímu soudu v Norsku, aby se pak mohla Michaláková obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Norská strana se k případu nevyjadřuje.
Případem bratrů Michalákových se zabývají také tuzemské soudy. Podle českého právníka matky Pavla Hasenkopfa nebylo před rozvodem Evy a Josefa Michalákových náležitě vyřešeno svěření dětí do péče jednoho z rodičů. S věcí se proto obrátil na soud v Hodoníně. Ten nejdříve řízení zastavil, odvolací senát však jeho verdikt zrušil a nařídil mu se případem znovu zabývat. Hodonínský soud nakonec minulý týden projednávání případu přerušil až do „rozhodnutí norských úřadů“. Podle Hasenkopfa by však soudní líčení v Norsku nemělo být pro českou justici směrodatné.
Rozhodnutí odvolacího soudu kritizoval Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD) v čele se Zdeňkem Kapitánem. Krajská instance podle něho svůj verdikt řádně nezdůvodnila. „Odvolací soud svým rozhodnutím porušil podle našeho názoru ústavně zaručené právo na spravedlivý proces,“ uvedl. Úřad podal kvůli tomu stížnost k Ústavnímu soudu, ten ji zamítl jako předčasnou.
„Naším cílem bylo dosáhnout jasného stanoviska, zda má být řízení v Česku vedeno, nebo ne. Ústavní soud ústavní stížnost odmítl z procesních důvodů, aniž se podstatou věci zabýval. I pokud bude řízení v Česku vedeno a pokud akceptujeme spekulaci poslankyně Chalánkové, že soud rozhodne o vrácení dětí do rodiny, je takové rozhodnutí neuznatelné v Norsku,“ komentoval dále Kapitán.
Důvodem odebrání dětí v roce 2011 mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné rodině.
