Vláda nabídla majitelům vepřína v Letech odkoupení firmy. Částku neuvedla

Zástupci vlády a společnosti AGPI, která provozuje vepřín v Letech u Písku v místech protektorátního koncentračního tábora pro Romy, si předali nabídky k případnému odkupu farmy. Konkrétní cena zatím nepadla, jednalo se spíš o modelech jejího stanovení. Schůzka se uskutečnila už ve čtvrtek odpoledne. Přípravy na odkup se odehrávají v důvěrném režimu, tedy v částečném utajení. V pátek to řekl mluvčí ministra pro lidská práva Michal Kačírek.

Vládu na jednání zastupovali náměstci ministrů kultury a pro lidská práva. Podle zástupců firmy i státu se nyní jedná o tom, jak se k výsledné ceně obě strany dostanou.

„Schůzka byla ve vyhrazeném režimu, případné cenové nabídky tedy není možné komentovat. Spíše než o konkrétních cenových dispozicích se mluvilo o způsobu stanovení struktury ceny za případný odkup velkovýkrmny,“ uvedl Kačírek.

Místopředseda představenstva společnosti AGPI Jan Čech ČTK řekl, že by nyní expertní skupina zástupců ministerstev a firmy měla zvolit jeden z modelů. „Zatím stále nepadlo žádné konkrétní číslo, ale vybíráme mechanismus, jak se k finální částce dostat. Stále existuje varianta, že se během léta podaří konkrétní cenu stanovit,“ uvedl Čech.

Česko za vepřín na romském pietním místě sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament. O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena nepadla ale nikdy. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho vláda by chtěla jednání dotáhnout do konce.

Společnost původně upřednostňovala výměnu za jiný vepřín, nyní se ale prodeji nebrání. Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů. Prezident Miloš Zeman před dvěma týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Zeman je pro zachování vepřína v Letech

Před 75 lety nacisté vyvraždili Ležáky