Jediná země, která si může dovolit pracovní sílu ze Švýcarska
FOTOGALERIE
42
Málokterý stát se může pyšnit tolika „nej“ jako tato zemička ležící mezi Švýcarskem a Rakouskem. S pouhými 160 čtverečními kilometry má na obyvatele téměř největší HDP na světe, životní úroveň je zde jedna z nejvyšších a vede i např. co do počtu druhů motýlů v Evropě. Řeč je o Lichtenštejnském knížectví, finančním centru s malebnou přírodou.
Druhý největší hrubý domácí produkt na světě má podle odhadů právě Lichtenštejnsko. Tento stát větší jen o trochu než další světoví „trpaslíci“ jako Vatikán, Monako nebo San Marino je ve světě nejčastěji citován se spojením daňový ráj. Přínos HDP bankovnictví zde přitom po zemědělství tvoří nejméně ze všech sfér.
Zažité spojení Lichtenštejnska s daňovým rájem je podle tamních bankéřů částečně dílem špatně interpretované výhodné daně pro firmy. Ta se ale od 70. let, kdy byla zavedena jako způsob nastartování ekonomiky, zvedla na 12,5 %. Zároveň zde v průběhu let začaly platit i další standardy, které klasické daňové ráje neuznávají.
I tak je ale i kvůli výhodným daním pro desítky českých společností Lichtenštejnsko stále lákavá adresa. Podobně jako Česká republika je tento státeček velmi industrializovaný. Průmysl zde tvoří až 40 % HDP, čemuž knížectví vděčí hlavně celosvětovým firmám jako Hilti nebo Kaiser AG. Obě tyto stavebně technologické firmy zde byly založeny.
Díky měnové a celní unii se Švýcarskem se příznivě rozvíjí vztahy i ekonomiky obou zemí. V neposlední řadě to kromě společné měny pro Lichtenštejnsko znamená i to, že Švýcaři plní i funkce pohraničníků. Dokonce více než polovina zaměstnaných v zemi, kde se nezaměstnanost pohybuje okolo světového minima 2 %, dojíždí z okolních států. Většina dojíždějících přijíždí ze Švýcarska, menší část pochází z Rakouska.
„Můj otec v souvislosti se zaměstnaností a dojížděním rád vypráví jeden vtip,“ řekl na červnovém setkání s českými novináři princ Alois z Lichtenštejna. „Lichtenštejnsko je jediná země na světě, která si může dovolit zaměstnávat pracovní sílu ze Švýcarska,“ popsal dědičný lichtenštejnský princ s úsměvem, ale poměrně přesně tento vztah obou zemí.
Moderní umění i horské cestičky
Kromě vysoké životní úrovně, se může Lichtenštejnsko chlubit také úchvatnou přírodou a architekturou. Jeho poloha mezi švýcarskými a rakouskými Alpami umocněná údolím řeky Rýn dělá z Lichtenštejnska ideální tip na návštěvu. Turismus je zde podstatnou částí příjmu, i když zde většina zájemců ze zahraničí stráví průměrně pouhých několik hodin.
Zejména v ulicích hlavního města Vaduz je pak nepřehlédnutelná místní architektura. Kromě středověkých památek, kterým na kopci kraluje hrad Vaduz, je v Lichtenštejnsku velké množství moderních budov. Ty musí často využívat důmyslný vzduchový systém, protože je v celé zemi až na pár výjimek zakázáno používat klimatizace. Nepřehlédnutelné jsou také téměř všudypřítomné venkovní expozice umění přímo v ulicích Vaduzu.
Kromě člověkem vytvořených pamětihodností nabízí Lichtenštejnské knížectví i řadu přírodních skvostů. Mezi ty patří zejména horské oblasti a tamní pečlivě uchovávané biotopy. Za zmínku stojí i unikátní klima v údolí, které je i přes svou alpskou polohu překvapivě mírné.
V podhradí na královských vinicích lze dokonce pěstovat víno v místě, které podle obyvatel má v létě až středomořský charakter. Podle zástupců místního muzea je navíc Lichtenštejnsko zemí s největším počtem druhů motýlů v Evropě, několik jich žije pouze v místních horských rezervacích.
Vztahy České republiky a Lichtenštejnského knížectví poznamenaly na dlouhou dobu Benešovy dekrety. Od konce 2. světové války se obě země až do roku 2009 neuznávaly. V roce 2011 byla ustanovena Česko-lichtenštejnská komise, která má za pomocí odborných diskuzí se zástupci z obou zemí majetkové a diplomatické vztahy vyřešit.
