EU přitvrdí sankce vůči Rusku, shodu však hledala těžce

Evropská unie v příštích několika dnech přitvrdí protiruské sankce způsobem, který byl domluven koncem minulého týdne.

Podle informací ČTK se na tom večer shodli diplomaté unijní osmadvacítky. EU ale také začne hledat způsob, který umožní v závislosti na vývoji na Ukrajině omezení v budoucnu zmírnit.

Původně měly sankce začít platit už v úterý po právně nezbytném zveřejnění v unijním věstníku. Nyní bylo rozhodnuto s jejich zveřejněním a tedy vstupem v platnost "několik dní" počkat, krajním limitem by zřejmě mohl být konec tohoto týdne. Vzniknout tak má určitý časový prostor, který umožní sledovat vývoj na východě Ukrajiny, uvedl stálý předseda jednání členských zemí Herman van Rompuy. Tam stále platí v pátek vyhlášené křehké příměří.

Právě v závislosti na vyhodnocení dění přímo na místě by měla v unii začít diskuse o případném částečném či úplném přehodnocení podoby balíku omezujících opatření. S podobným návrhem přijde Evropská komise a unijní diplomatická služba a jednomyslně by se na něm musely shodnout všechny členské země.

Podobu sankcí minulý týden připravila evropská exekutiva na základě rozhodnutí summitu EU z 30. srpna. Některé země, včetně České republiky, měly vůči této původní podobě některé výhrady, ty se však podařilo koncem minulého týdne vyřešit a velvyslanci tehdy odsouhlasili definitivní verzi návrhu.

Finsko se zdráhalo

Konečné rozhodnutí mělo padnout dnes. Termín však byl několikrát odkládán a nakonec italské předsednictví EU na večer opět svolalo velvyslance zemí osmadvacítky. Velké problémy s návrhem totiž podle dostupných informací dávalo najevo Finsko. Jeho premiér Alexander Stubb ale nakonec večer v Helsinkách oznámil, že také jeho země nová opatření podporuje, obává se ale jeho nepřímých dopadů a možné ruské odvety.

Sankce mají podle dostupných informací omezit přístup velkých ruských ropných a jiných firem s většinovou státní účastí na finanční trhy. Agentura Reuters dnes uvedla, že by se měly týkat například společností Rosněfť, Transněfť a Gazprom Nefť. EU se ale zároveň vyhýbá zásahům do plynárenského sektoru.

Opatření by měla také ještě více omezit vývoz některých technologií a zboží z unie do Ruska. Právě zde v původním návrhu Praze vadily možné dopady do českého strojírenského exportu.

Opět by měl být rozšířen seznam osob, kterým EU zmrazí majetek a zakáže cesty. Měl by se dotknout vedoucích činitelů proruských separatistů na východě Ukrajiny, lidí z vlády Ruskem anektovaného Krymu či ruských rozhodujících činitelů a "oligarchů".

Moskva už na možné nové kolo evropských sankcí reagovala hrozbou "asymetrické odpovědi". Na letní první zavedení hospodářských omezení reagovalo Rusko zákazem dovozu poměrně širokého spektra potravinářských produktů, nyní ruský premiér Dmitrij Medvěděv naznačil, že by mohly být postiženy západní letecké linky využívající ruského vzdušného prostoru.

Čtěte také: Česko prosadilo své připomínky k sankcím, oznámil Sobotka