Rozpočet plný superlativů? Aneb v čem je Babiš trochu mimo

Ministr financí Andrej Babiš hýřil před hlasováním o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně optimismem. Snižujeme rozpočtový deficit i státní dluh, pumpujeme peníze do ekonomiky, podporujeme spotřebu, za tři roky můžeme čekat vyrovnaný rozpočet, říkal do mikrofonů. Některé jeho věty plné pozitivních očekávání však úplně neodpovídají realitě, nebo v sobě nesou skrytý paradox.

Babiš: „Máme jeden z nejnižších deficitů v rámci Evropské unie.“

ECHO24.cz: Měřeno schodkem veřejných rozpočtů (což je věrohodnější údaj než schodek státního rozpočtu, protože zahrnuje také hospodaření krajů, obcí a dalších částí veřejného sektoru), byl český výsledek v roce 2014 sice nadprůměrný – celá osmadvacítka vykázala podle Eurostatu deficit odpovídající třem procentům hrubého domácího produktu, ČR dosáhla 1,9 procenta HDP. Celkově je ale v pořadí až devátá. Čtyři země dokázaly stlačit minusovou bilanci ještě víc – včetně Lotyšska nebo Litvy, které globální krize zasáhla mnohem silněji. Další čtveřice zemí (Německo, Dánsko, Estonsko, Lucembursko) hospodařila loni s přebytkem.

Babiš: „Vyrovnaný rozpočet můžeme zkusit kolem roku 2018, 2019.“

ECHO24.cz: Na první pohled realistický výhled, jenže… Úspory se nejlépe dělají uprostřed volebního období. Babiš přehazuje splnění cíle vyrovnaného rozpočtu až na příští vládu. Připomeňme, že řádný termín pro volby do Poslanecké sněmovny připadá na podzim 2017. Rozpočet na rok 2018 tedy bude připravovat ještě Sobotkova vláda. Stěží se dá očekávat, že ministři (hlavně za sociální demokracii) si budou před volbami demonstrativně utahovat opasky. A ekonomika už podle prognóz ministerstva i ČNB neporoste víc než o čtyři procenta za rok jako letos.

Babiš: „Rozpočet pumpuje peníze do ekonomiky, podporuje spotřebu, růst a vytváří podmínky pro stabilitu veřejných financí v dlouhodobém horizontu.“

ECHO24.cz: Jak už deník upozornil dříve, rozpočet pumpuje spíš vyšší mzdy většímu počtu úředníků a měkké peníze firmám na úkor investic. Kapitálové výdaje (77,7 miliardy korun) jsou jen o 2,5 procenta vyšší než loni a nedosahují ani 70 procent částky, kterou proinvestovala finančně „sekyrářská“ vláda Petra Nečase v roce 2012. Naopak, neinvestiční státní podpora firmám (zpravidla dorovnání evropských dotací) se meziročně zvyšuje skoro o 18 procent na necelých 52 miliard korun. Rozpočet předpokládá, že počet státních zaměstnanců v příštím roce vzroste o více než 13 tisíc osob.

Babiš: „Stabilizujeme dluh, od nástupu do mé funkce jsem snížil státní dluh ze 41,3 procenta vůči HDP na 37,1 procenta“

ECHO24.cz: Když pomineme irelevantní první osobu singuláru, kterou Babiš rád v podobných vyjádřeních používá, teze o snižování dluhu obecně technicky platí, má to ale háček. Dluh klesá pouze díky použití peněz, které si stát vypůjčil v minulosti. I když ekonomové souhlasí, že bylo rozumné jejich část rozpustit, logické by zároveň bylo využít současných mimořádně výhodných podmínek na dluhopisovém trhu a půjčit si na financování státu do budoucna, kdy budou náklady dluhu vyšší. To by však státní dluh zvyšovalo, což se ministrovi nehodí do karet. Babiš totiž upřednostňuje symboliku aktuálního poklesu dluhu před jeho výhodnější strukturou a co nejnižšími náklady na jeho financování v budoucnu. Podle Eurostatu klesl vládní dluh (což je opět přesnější veličina zahrnující i jiné než centrální úřady) v roce 2014 na úroveň 42,7 procenta HDP z předloňských 45,2 procenta. Samo ministerstvo uvedlo, že k tomu došlo „především díky lepšímu řízení likvidity státní pokladny“. Od Babišova nástupu do úřadu v lednu 2014 ministerstvo vyčerpalo celou svou finanční rezervu téměř 63 miliard korun. Naopak odmítalo prodávat státní cenné papíry za historicky výhodných podmínek a půjčovat si do zásoby na horší časy. Shodou okolností právě ve středu si Babiš na sociálních sítích pochvaloval, že ministerstvo si letos půjčilo 105,4 miliardy korun za minusový úrok. Za takových podmínek si však mohl půjčovat mnohem více a nemusel také rozpouštět celou rezervu.