Provoz tunelu Blanka stojí 20 milionů korun měsíčně
Provoz tunelového komplexu
NOVÉ
Provoz tunelového komplexu Blanka vyjde Prahu měsíčně asi na 20 milionů korun. Novinářům to v pátek řekli náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD) a Alexandr Butovič, ředitel společnosti Satra, která pro město tunel provozuje. Blanka byla otevřena loni 19. září a dosud jí projelo na 30 milionů automobilů. Náklady na kontroverzní stavbu byly 43 miliard korun.
„Náklady na provoz tunelu bez energií jsou 16 milionů korun měsíčně. V ostrém provozu poklesnou, protože již nebude třeba vykonávat některé činnosti,“ řekl Dolínek. Náklady na energie jsou ročně asi 50 milionů korun, tedy zhruba čtyři miliony měsíčně.
Blanku tvoří Bubenečský, Dejvický a Brusnický tunel. Rekordní počet aut v jeden den padl 12. července 2016, kdy Technická správa komunikací (TSK) napočítala v Brusnickém tunelu 94 500 vozů. Podle Dolínka a Butoviče během ročního provozu nenastaly vážné technické či technologické problémy.
V souvislosti s otevřením stavby klesl provoz v ulici Milady Horákové, Argentinské, Veletržní, na nábřeží Kapitána Jaroše v Praze 7 a na Nuselském mostě. Zhoršil se naopak v ulici Jugoslávských partyzánů nebo v Patočkově a v oblasti kolem Vítězného náměstí. Řidiči také častěji využívají tunel Mrázovka a Strahovský tunel, které na Blanku bezprostředně navazují. Podle údajů TSK je v tunelovém komplexu o 72 procent nižší nehodovost, než bývala ve stejných úsecích na povrchu.
Blanka způsobila problémy zejména u výjezdu na Prašném mostě a na Vítězném náměstí v Praze 6. Radnice si na zhoršenou dopravní situaci stěžuje řadu měsíců. Vedení radnice minulý týden vyzvalo magistrát ke splnění několika opatření, mimo jiné k uzavření výjezdu na Prašném mostě. Potíže s počtem aut má Praha 6 také v Patočkově ulici. Nárůst počtu vozů postihl také ulici V Holešovičkách na Praze 8, kde vzrostl po otevření tunelu o 16 tisíc aut denně. Radnice proto po městě požaduje, aby byla ulice zahloubena, nebo vedla tunelem.
Satra musí do konce letošního roku vypracovat několik dokumentů, například předložit výsledky měření hluku a emisí. Teprve pak bude moci komplex fungovat v běžném, nikoli zkušebním režimu. Změna se samotného fungování tunelu nedotkne, jde o právní úkon. Zkušební provoz si vynutilo řízení, v kterém Praha získávala stavební povolení.
Podle Dolínka musí město pokračovat v dostavbě dalších návazných staveb. Vnitřní okruh by měl podle něho od Blanky pokračovat Povltavskou směrem do Malešic.
Blanka vyšla na 43 miliard korun, tedy zhruba o deset miliard více, než bylo původně plánováno. Praha dosud vede s dodavateli arbitráže kvůli neproplaceným fakturám.
