Nezdary záchranných misí: CIA podceňuje místní zvědy

Na rozdíl od filmových příběhů skončí reálné záchranné mise většinou neúspěšně. Každý vydařený zákrok totiž vyvažuje několik jiných selhání. Výzvědné služby DIA či CIA se honí za vůdci teroristů a údajích o počtu zbraní, ale málo se věnují budování sítě lokálních zvědů, píše časopis Newsweek.

Rok 1970. Neúspěšná operace amerického vojenského komanda s cílem osvobodit zajaté vojáky ze severovietnamského tábora Son Tay. Rok 1976. Izraelský úspěch při záchraně 102 unesených v ugandské Entebbe. Rok 1980. Americké fiasko při pokusu o záchranu rukojmích v Íránu. Rok 2013. Příslušníci francouzského komanda umírají při záchranné misi v Somálsku.

Nejznámější záchranné operace ukazují, že poměr zdařených a nezdařených pokusů zůstává stále nepříznivý. Jeff Stein, bývalý vojenský americký špion z Vietnamu, zkoumá, proč tomu tak je, a hlavní příčiny nalézá v nedostatečné rutinní práci armádních špionážních agentur.

Mnohem užitečnější by bylo vytváření sítě lokálních zvědů z místních pastýřů, obchodníků s velbloudy, pašeráků benzinu nebo i zlodějů aut. 

Problémem podle Steina je, že vojenská výzvědná služba DIA (Defense Intelligence Agency) stejně jako CIA podceňuje jednu z hlavních klíčových oblastí: angažmá nižších zahraničních agentů. Ti jsou totiž stěžejní pro získávání základních informací o místě, pohybech, zbraních a hlavně záměrech nepřítele, jako například islamistů, kteří zadrželi novináře Jamese Foleyho.

Místo toho se DIA podle svých kritiků už roky snaží napodobit výzvědnou službu CIA, která ze všeho nejvíc sbírá informace o zahraničních vůdcích, teroristech a růstu počtu jaderných zbraní.

Nezbytná mravenčí práce, s kterou to nikam nedotáhnete

Takové informace jsou mnohem přitažlivější, často však zcela zbytečné, hodnotí Stein. Mnohem užitečnější by naopak bylo vytváření sítě lokálních zvědů z místních pastýřů, obchodníků s velbloudy, pašeráků benzinu nebo i zlodějů aut. Přesně takoví lidé se totiž mohou dostat do přímého styku s nepřítelem a zjistit o něm co nejvíc informací.

Rekrutování špionů v oblastech blízkého východu, jižní Asie nebo východní Ukrajiny je však složité, nebezpečné a zdlouhavé. A většina amerických agentů navíc zaznamenávání jejich informací považuje za podřadnou práci. „Místo toho sbíráme spoustu věcí, které znějí přitažlivě, ale nemají pro nás žádnou hodnotu. Nikdo pak nechce dělat základní práci, kterou potřebujeme k tomu, abychom byli připraveni na události, které se ve světě dějí,“ cituje Stein nejmenovaného agenta CIA.

S tímto tvrzením souhlasí i bývalý analytik pro CIA Mark Stout. „Pro to, abyste povýšili, musíte udělat něco opravdu mimořádného a práce typu vyplňování databází vám moc nepomůže.“

Čtěte také: Vojáci měli osvobodit Foleyho a další rukojmí. Záchranná akce nevyšla

Amerika mohla pro Foleyho záchranu udělat víc, myslí si jeho bratr

Islamisté uřízli hlavu americkému novináři