Stav české armády v éře terorismu? Pravda je krutá

Až 200 zdravotníků a příslušníků protichemické jednotky by mohla poslat Česká republika do případné pozemní operace proti Islámskému státu, prohlásil ministr obrany Martin Stropnický. Nechme stranou, nakolik vysoká je pravděpodobnost, že se nějaká mezinárodní invaze proti radikálním islamistům v Sýrii a Iráku opravdu uskuteční. Faktem je, že po vraždění teroristů v Paříži se slovo válka skloňuje v Evropě nejvíce od útoků na Spojené státy z 11. září 2001. Je proto logické, že se do širší pozornosti po delší době znovu vrací téma vojska a jeho bojeschopnosti. V jakém stavu zastihly pařížské události českou armádu? Pravda je celkem krutá. Za více než čtvrtstoletí od pádu komunismu se ozbrojené síly radikálně ztenčily a proměnily, rozpočtové škrty, neustále se měnící reformy a neschopnost využívat na sto procent vlastní zdroje je však přivedly nebezpečně blízko k bodu, kdy už bývá pozdě i na resuscitaci.

Naštěstí se tentokrát pacienta nejspíš podaří dostat z nejhoršího. Vládní koalice si vytyčila ambiciózní cíl, že do roku 2020 zvýší výdaje obranného rozpočtu na úroveň 1,4 procenta hrubého domácího produktu, a začala celkem vydatně přihazovat. V příštím roce by si měli vojáci podle vládního návrhu polepšit o deset procent na zhruba 48 miliard korun a stejné nárůsty jsou v plánu na příští dva roky. „Vzhledem k tomu, kde jsme byli na začátku letošního roku, je ten nárůst pozoruhodný,“ pochvaluje si Jan Jireš, ředitel odboru obranné politiky na ministerstvu obrany. Dokonce ani ministr financí Andrej Babiš (ANO) neměl námitek proti tomu, aby se vojákům přidalo. Jak sám řekl po návštěvě generálního štábu, přesvědčila ho ukázka stavu současné výzbroje…

Ve skutečnosti armáda nepotřebuje jednotky, ale desítky miliard korun. Bílá kniha o obraně, která vznikla za ministra Alexandra Vondry (ODS) v roce 2011, vyčíslila takzvaný vnitřní deficit ozbrojených složek na 80 až 90 miliard korun. V současnosti se míra podfinancování odhaduje na zhruba 120 miliard korun. Na armádu tvrdě dopadly úspory během finanční krize. Zatímco ještě v roce 2009 si mohli vojáci dovolit roční výdaje blížící se hranici 60 miliard, v následujících třech letech přišli téměř o třetinu peněz. Nejde ale pouze o škrty – ministerstvo obrany, respektive vojáci, nejsou kvůli nastaveným pravidlům často schopni svěřenou sumu utratit.

Celý článek najdete v aktuálním vydání Týdeníku Echo – buď v tištěné, anebo tady v elektronické verzi časopisu.