‚Když začne Babiš na klubu mluvit hrubě, poslanci se parádně baví‘

Když nedávno poslankyně ANO Kristýna Zelienková (41) oznamovala odchod z hnutí, jmenovala tři důvody: rostoucí nespokojenost s nedemokratickými poměry ve straně v poslaneckém klubu, porušování stanov v její domovské organizaci na Berounsku, potažmo ve středních Čechách a konečně Čapí hnízdo. Už předtím kritizovala vedoucí představitele hnutí za populismus, který se podle ní projevuje například v pěstování strachu z uprchlíků. Toho teď využil předseda hnutí Andrej Babiš a rozchod s poslankyní zdůvodnil zásadním nesouladem kolem migrační krize. Ale odklon od ANO je u Zelienkové – soudě podle následujícího rozhovoru – mnohem všestrannější.

Operativu v klubu dělá Faltýnek, nebo někdy i Babiš?

Většinou pan Faltýnek. Ale víte co, já těm vnitřním vazbám vůbec nerozumím a rozumět už ani nechci. Jsem ráda, že jsem z toho venku. Jak říkám, důležité je, že k řadovým poslancům se žádné informace z vedení nedostávají. Myslím, že záměrně. Vím, že informace z centrály nechodí ani do regionů, kde z hnutí za posledního půl roku odešla spousta lidí. Vezměte si, že ve Středočeském kraji se schválí kandidátka do krajských voleb, aniž by zasedal sněm Prahy-východ, který by měl do středočeského vedení přeci zvolit svoje lidi. Nicméně z Prahy-východ na kandidátce nějací lidé jsou… Já pak od řadových členů slyším logické otázky: Tak k čemu nás tam tedy máte? Je to arogance, pohrdání lidmi. Což vadí často právě těm členům, kteří tam asi podobně jako já šli s jakousi idealistickou – vy řeknete naivní – představou.

Jsou takoví idealisté i v poslaneckém klubu, nebo tam k Čapímu hnízdu a dalším věcem všichni mlčeli z loajality, nebo dokonce pod vlivem Babišovy osobnosti?

Osobnost předsedy na mnohé vliv určitě má. Jak bych to řekla: když se pan Babiš na klubu rozčílí a začne mluvit hrubým slovníkem, část poslanců se dobře baví, přijde jim to jako něco úplně parádního. Já jsem jednou ze zasedání klubu odešla, mě uráží, když se nepřítomní lidé nazývají mužskými nebo ženskými orgány. Už jen proto, že si řeknu: A jak asi ten člověk mluví o mně, když já tam nejsem?

A jsou tedy v klubu ještě nějací idealisté?

Idealisté nevím, spíš bych řekla, že jsou tam lidi z pragmatických důvodů.

Pokud jsou ale poměry tak otřesné, jak je líčíte, proč například v poslaneckém klubu další lidé nevystoupí z řady a neozvou se?

Každý má nějaký důvod, někdo se lidsky bojí, někdo chce být znovu na kandidátce, někdo si třeba dokonce myslí na ministra v příští vládě… Ti lidi jsou vesměs loajální a já jim to ani nezazlívám. Každý svého štěstí strůjce. Vím, že to je v politice zřejmě můj konec, ale já se na sebe můžu podívat do zrcadla, spím klidně. Budu se ten zbývající rok a něco ve sněmovně snažit dělat potřebné věci, pracuji s Člověkem v tísni a různými think-tanky.

Přestoupíte do TOP 09, jak se o tom v posledních dnech spekulovalo?

Néé, o tom teď fakt vůbec neuvažuji, že bych někam vstupovala. Do strany rozhodně ne, do klubu uvidím, kdyby mě nenechali ve výborech. Myslím totiž, že Babiš mě bude chtít důsledně odevšad vykostit. Takže pak bych se pokusila nejdřív pracovat jako úplně nezařazená a uvidíme, jak to půjde.

Myslíte, že by vás mohl ještě někdo následovat, že byste spustila nějakou menší lavinku?

Bohužel takové náznaky nemám. (smích) Vím, že v regionech se někde pokoušeli o hromadný odchod a někde se to i podařilo – na Prostějovsku, v jižních Čechách i ve Středočeském kraji, na té Praze-východ jich taky, nevím kolik, vystoupilo najednou. To jsou lidi, kteří až zoufale chtějí ukázat, že to celé hnutí je podvod. Kdyby se tak někomu podařilo dohromady spočítat, kolik za poslední dobu odešlo lidí, podle mě třetina určitě. Kupodivu média to nijak zvlášť nezajímá.

Celý rozhovor si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo zde