Od Stalina přes Hitlera až po osvobození Prahy. Pak ho Sověti popravili

V úterý uběhne 70 let od popravy ruského generála Andreje Vlasova, který patřil mezi nejrozporuplnější postavy druhé světové války. Vysoký důstojník Rudé armády se v závěru války stal velitelem Ruské osvobozenecké armády, která bojovala po boku nacistů proti Rudé armádě. V květnu 1945 se však Vlasovci od Němců oddělili a podpořili Čechy při Pražském povstání. Po konci války padl do sovětského zajetí a 2. srpna 1946 byl spolu s 11 dalšími osobami popraven za vlastizradu.

Andrej Andrejevič Vlasov, syn kulaka, se narodil 14. září 1900. Během druhé světové války se vypracoval na velitele 2. úderné armády. V červenci 1942 však padl do nacistického zajetí. Vlasov věděl, že nepřítelem zajaté sovětské důstojníky považuje Stalin za dezertéry, kteří nezasluhují nic jiného, než trest smrti, a začal spolupracovat s nacistickým Německem proti sovětskému režimu.

Když se v roce 1943 dostal z německého zajetí na svobodu, začal pořádat přednášková turné u německé armády, při nichž obhajoval myšlenku vzniku Ruské osvobozenecké armády bojující proti bolševismu. Svou činností však popudil samotného Hitlera, který ho nechal znovu zavřít do zajateckého tábora.

Čtěte také: Kozáci slavili Hitlerovy narozeniny. Muže ze Zákřova stříleli do týla

Nacistický vůdce tehdy prohlásil, že Vlasovem podporovaná armáda se může dále propagandisticky využívat, nicméně nikdy nesmí doopravdy vzniknout. Rusy považoval za méněcennou rasu, kteří se nikdy nemohou stát rovnými spojenci Němců.

S ohledem na vojenské prohry německé armády byl však Hitler nucen svůj přístup změnit, a Vlasov se tak v roce 1944 stal velitelem padesátitisícové armády sestávající ze sovětských zajatců. Vedle Rusů v ní bojovali také Ukrajinci, Estonci, Lotyši nebo Turkmeni. Jako hlavní cíl si armáda stanovila odstranění Stalina.

V dubnu 1945 se 1. divize Vlasovovy armády začala přesunovat na území Čech, kde měla být podřízena německému vedení. Její velitel Kuzmič Buňačenko si však byl vědom toho, že s německou armádou už je konec, a odmítl nadále poslouchat její příkazy. Vznikla tehdy myšlenka podpořit Pražské povstání, k němuž se v té době schylovalo. Vlasov byl proti, ale většina velitelů stála na straně Buňačenka, a tak Vlasovci, jak se členům jeho armády přezdívalo, při povstání podpořili Čechy.

Čtěte také: Tajná pražská mise: sovětští agenti přijeli zavraždit Vlasova

I přes zásadní obrat Vlasovců před samotným koncem války padla většina vojáků do amerického zajetí a velká část z nich byla posléze vydána Sovětům. Samotný Vlasov se marně snažil získat azyl ve Švédsku a uprchnout do Španělska. Američané ho předali sovětským úřadům a Vlasov byl spolu s 11 dalšími osobami popraven za vlastizradu 2. srpna 1946. Návrh na jeho rehabilitaci odmítlo v roce 2001 Vojenské kolegium ruského Nejvyššího soudu.