Praha volá po přezkumu zákazu spalovacích motorů. Plán EU by dopadl na stovky tisíc Čechů ročně

Jedním z hlavních témat evropské politiky zůstává zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory, který by měl vstoupit v platnost po roce 2035. V roce 2026 pak měl proběhnout přezkum tohoto opatření a situace na trhu s auty, český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se teď ale obrátil na EU a navrhuje analýzu provést už příští rok. Jedním z důvodů je pomalejší přechod na elektromobilitu, než se čekalo. Vzhledem k tomu, že každý rok v Česku registruje nové vozidlo se spalovacím motorem více než 200 tisíc lidí, by tento zákaz mohl výrazně ovlivnit životy stovek tisíc obyvatel a způsobit zásadní změny na trhu.

„Požadujeme, aby revize tohoto zákazu proběhla již v roce 2025, namísto původně plánovaného roku 2026,“ uvedl Kupka. „Chceme o tom jednat s novou Evropskou komisí a zároveň připravujeme poziční dokument, pro který bychom chtěli získat koalici podobně smýšlejících států, tak jak tomu bylo v případě revize normy Euro 7,“ vysvětlil ministr. Tento postoj podle něj reflektuje obavy českého autoprůmyslu, který je z velké části závislý na výrobě a prodeji vozidel se spalovacími motory.

Podle Kupky se Evropa nachází v kritickém bodě, kdy je nutné zvažovat přechod na elektromobilitu citlivě a s ohledem na trh. „Naším cílem musí být udržet konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a zároveň zabránit tvorbě bariér, které by znemožnily nákup nových cenově dostupných automobilů,“ dodal ministr a zdůraznil, že Česko má ambici stát se lídrem v úsilí o změnu evropských plánů týkajících se spalovacích motorů.

Český trh je závislý na spalovacích motorech

Za posledních dvacet let se podle Svazu dovozců automobilů a portálu Čistá doprava ročně na českém trhu registrovalo asi 189 tisíc osobních aut. To číslo je ale ovlivněno nižšími prodeji v dřívějších letech. Za posledních deset registrace v průměru ročně dosahovaly asi 230 tisíc prodaných vozů.

Z toho bylo 62 procent (asi 1,62 milionu) vozidel s benzinovým motorem, dalších 33 procent (865 tisíc) bylo naftových. Na alternativní druhy paliva a elektromobily tak připadá necelých 5 procent. Kupříkladu vloni bylo zaregistrováno 203 tisíc aut s běžným spalovacím motorem. Kdyby tak zákaz začal platit nyní, týkal by se potenciálně desítek až stovek tisíc lidí, kteří každý rok registrují vozidlo.

Kupkův návrh na dřívější přezkum přichází v době, kdy se prodej elektromobilů v Česku rozjíždí pomaleji, než se původně očekávalo. V roce 2023 tvořila auta s alternativním pohonem jen necelých 5 procent trhu, přičemž počet registrací aut s elektrickým pohonem sice vzrostl, ale stále je jejich podíl na celkovém trhu minimální.

Češi se svých aut neradi vzdávají

Jedním z největších problémů, kterým Česká republika čelí, je vysoké stáří vozového parku. Průměrný věk osobních automobilů na českých silnicích je 15,6 let, což patří k nejvyšším hodnotám v celé Evropě. Tempo stárnutí vozového parku se navíc v covidových letech 2020 a 2021 zrychlilo, což zhoršuje ekologické i bezpečnostní dopady starých automobilů.

Podle Svazu dovozců automobilů lze však v posledních letech pozorovat známky mírného obratu tohoto nepříznivého trendu. V roce 2023 byl rozdíl mezi počtem nově registrovaných osobních automobilů a ojetých vozů dovezených ze zahraničí 67 509 kusů ve prospěch nových vozů. To je nejvyšší rozdíl od roku 2019, kdy dosáhl 72 654 kusů. V roce 2022 byl tento rozdíl mnohem menší, konkrétně 30 901 kusů, a v roce 2019 jen 21 213 kusů. Tento pozitivní trend může být důkazem, že český trh začíná preferovat nákup nových vozidel.

Jedním z důvodů může být dostupnost nových vozidel a zvýhodněné cenové nabídky, které automobilky poskytují. Kupující si také stále častěji vybírají elektromobily, zejména jako druhý či třetí vůz v rodině. Výrobci nabízejí dlouhé záruční lhůty na kapacitu baterií a podle některých studií, například britské Start Rescue, mají elektromobily do stáří deseti let o 59 procent nižší pravděpodobnost poruchy než auta s konvenčním spalovacím motorem. Tento trend přispívá k omlazování českého vozového parku, i když dovážená ojetá auta mají stále průměrné stáří kolem 10,5 let, což procesu omlazování příliš nepomáhá.

Kupkův návrh na přezkum by mohl umožnit delší přechodné období pro český trh, který by se tak mohl lépe připravit na definitivní zákaz spalovacích motorů. Ministerstvo dopravy je podle Kupky ve stálém kontaktu se sdružením českého autoprůmyslu a dalšími evropskými partnery, aby vyjednalo podmínky, které by braly v potaz specifika jednotlivých států. „Cesta vede přes další intenzivní vyjednávání a získání dostatečně široké podpory podobně smýšlejících států,“ podotkl Kupka.

Dopad na český automobilový průmysl

Český automobilový průmysl je jedním z pilířů národní ekonomiky. Země je domovem několika velkých automobilek, včetně Škoda Auto, která dlouhodobě dominuje na domácím trhu. V roce 2023 se za osm měsíců v ČR prodalo 153 757 nových vozů, přičemž značky Škoda, Hyundai a Toyota vedly trh. Automobilka Škoda zaznamenala 33,3procenta podíl na trhu s 51 178 prodanými vozy.

Jak ukazují údaje z PwC, letošní prodeje by mohly dosáhnout až 235 000 vozů, což představuje nárůst o dvě až šest procent oproti loňskému roku. Přestože se očekává mírné zlepšení ekonomické situace a růst poptávky po nových autech, přechod na elektromobily zůstává výzvou. „Tématem i nadále zůstává přechod na elektromobilitu, kde zůstává poptávka spotřebitelů zatím vlažná,“ uvedl analytik PwC Daniel Janeček a upozornil také na možný vliv čínských automobilek, které postupně vstupují na evropský trh s levnějšími elektromobily.

Kupkův návrh na přehodnocení evropského plánu přechodu na alternativní pohony se tak jeví jako klíčový pro udržení stability automobilového průmyslu v Česku i dalších zemích. Ministr dopravy zdůraznil, že tato iniciativa navazuje na nedávné aktivity italské premiérky Georgie Meloniové a jednání s německým ministrem dopravy Volkerem Wissingem. „Naším cílem je zabránit příliš striktním regulacím, které by mohly poškodit průmysl i spotřebitele,“ řekl Kupka.