Evropa musí být připravena kompenzovat výpadky americké pomoci, prohlásil Lipavský v Kyjevě

Evropa musí být připravena kompenzovat případné výpadky americké pomoci Ukrajině, pokud se k jejich omezení či zastavení rozhodne vláda nově zvoleného prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Při své návštěvě Ukrajiny to řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Kde na to vzít ale Lipavský už neporadil. V pátek po příjezdu vlakem navštívil rozbombardovanou dětskou nemocnici či si prohlédl projekt na odminování ukrajinského území, který Česká republika podporuje.

"Evropa musí být politicky připravená stát více na vlastních nohou z hlediska bezpečnosti, což by znamenalo i kompenzovat třeba, pokud to nazveme, výpadky. Nebo to může být i řízená politická domluva," řekl novinářům Lipavský.

Zároveň dodal, že není vůbec jasné, že se debata bude tímto směrem po návratu Trumpa do Bílého domu v lednu příštího roku ubírat. "Ale je to jeden z těch scénářů, kdy Trump říká, dávejte více peněz na obranu, buďte samostatnější," řekl ministr.

Lipavský v souvislosti se zbrojními dodávkami řekl, že na jednáních s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou a předsedou vlády Denysem Šmyhalem cítil velký zájem ukrajinské strany, aby i v příštím roce pokračovala česká iniciativa dodávek munice ze zemí i mimo Evropskou unii. Podle něj bude v rámci této iniciativy do konce roku Ukrajině dodáno na 500 000 dělostřeleckých nábojů. Také díky tomu se podle Lipavského podařilo Ukrajině zmírnit dosavadní dělostřeleckou převahu Ruska na bojišti. Premiér Fiala ale na jaře v USA tvrdil, že realistické je sehnat pro Ukrajinu milion dělostřeleckých nábojů.

Sybiha po jednání s Lipavským uvedl, že vnímá zvolení Trumpa jako další příležitost k tomu, aby se dosáhlo míru "prostřednictvím síly", tedy zesílením podpory Ukrajiny a zvýšením tlaku na Putina. Ukrajina podle něj doufá, že na základě tohoto přístupu bude rozvíjet vztahy s novou vládou USA.

USA se na vojenské pomoci Ruskem napadené zemi podílejí zhruba z poloviny. Trump v kampani před listopadovými volbami v USA sliboval, že v případě zvolení bude schopen ruskou agresi na Ukrajině rychle ukončit. Opakovaně také dával najevo, že současnou míru pomoci od USA považuje za příliš vysokou.

Kromě jednání se Sybihou by se český ministr měl setkat také s premiérem Denysem Šmyhalem. Zatím není jisté, zda se Lipavský sejde též s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dnes si Lipavský prohlédl projekt HALO Trust na odminování nedaleko Kyjeva a také Ruskem vybombardovanou dětskou nemocnici Ochmatdyt.

Podle některých odhadů je až třetina Ukrajiny zaminovaná. Česko spolupracuje na obnově Ukrajiny, aby se mohli Ukrajinci vrátit do svých domovů, ze kterých je ruští okupanti vyhnali.

Proto je důležité Ukrajině s odminováním pomáhat, například i pomocí projektu HALO Trust. pic.twitter.com/MU3bvrlhcq

— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) November 22, 2024

Specializovanou dětskou nemocnici Ochmatdyt zasáhla 8. července ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. Zcela zničena byla jedna z budov, kde podle kyjevských úřadů zahynuli dva lidé - lékař a dědeček jedné pacientky - a dalších 50 bylo zraněno. Dva dny po útoku ukrajinský ministr zdravotnictví oznámil i první oběť z řad dětských pacientů; chlapce, který byl na jednotce intenzivní péče. Škody po útoku jsou odstraňovány dodnes. Útok na nemocnici je pokládán za válečný zločin.

Když ruští barbaři shodili rakety na dětskou nemocnici v Ochmatdyt, napsal jsem, že něco takového může udělat jen ‘odpad lidstva’. Když jsem to dnes ale viděl na vlastní oči, býval bych volil ostřejší slova. pic.twitter.com/oQFJEaeiSE

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) November 22, 2024

"Je to smutná připomínka toho, proč je potřeba vytrvat s tom, že budeme podporovat Ukrajinu i vojensky, aby třeba taková raketa vůbec nevyletěla, nebo aby ji Ukrajinci dokázali střelit. A uděláme všechno pro to, aby se to také nemohlo nikdy týkat nás," řekl Lipavský novinářům.

"Když ruští barbaři shodili rakety na dětskou nemocnici v Ochmatdyt, napsal jsem, že něco takového může udělat jen ‘odpad lidstva’. Když jsem to dnes ale viděl na vlastní oči, býval bych volil ostřejší slova," napsal později na sociální síti X.

Největší konflikt v Evropě rozpoutalo Rusko 24. února 2022 svou rozsáhlou invazí na Ukrajinu. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět. Rusové ovšem část východní a jižní Ukrajiny okupují a v poslední době na východě zrychlili postup.